Č. 3923.

Mosty (Slovensko): Jak jest postupovati při pořízení projektu pro stavbu nového mostu v trase vicinální silnice a při rozvržení nákladu na zúčastněné obce?
(Nález ze dne 20. září 1924 č. 11233).
Věc: Obec B. proti županu župy košické o příspěvek na stavbu mostu.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Výrokem z 30. května 1923 prohlásil okr. úřad v Košicích, že na základě § 1 vl. nař. z 22. prosince 1922 č. 385 Sb. a §§ 42 a 44 zák. či. I:1890 zavazuje obce B., Č. a B. k vystavění železobetonového mostu na vicinální cestě s tím, že jsou povinny hraditi úplně náklady s tím spojené a určené dle připojeného rozpočtu částkou 73398 K.
Z výroku toho odvolala se obec B. a Č. Obec B. namítala, že ona částka je tak veliká, že jí není za nynějších poměrů možno, aby ji hradila. Mohou prý zříditi taktéž železobetonový most nákladem 29800 K dle rozpočtu zednického mistra Š. Navrhují proto, aby jim bylo dovoleno, aby dali most ten vystavěti podle plánů a rozpočtu tohoto mistra, neboť tento náklad by mohli nésti, nikoli však náklad 73398 K.
Nař. nyní výrokem zamítl žal. úřad obě odvolání a zavázal všechny tři jmenované obce, aby na základě usnesení podžupana býv. župy abaujturňanské z 4. listopadu 1897 přispěly k stavbě mostu toho a to B. 42%, B. 39% a Č. 19% stavebních nákladů. Most má býti železobetonový podle projektu stav. oddělení okr. úřadu v Košicích, a ukládá se úřadu tomu, aby za účelem provedení stavby vypsal prostřednictvím svého technického oddělení omeznou soutěž.
O stížnosti do výroku toho podané uvážil nss takto:
Stěžující si obec B. nepopírá nutnost stavby onoho mostu, ani svou povinnost přispěti k úhradě nákladů se stavbou tou spojených, nýbrž brojí pouze proti správnosti závěru žal. úřadu stran výše příspěvku jí uloženého, napadajíc výrok v odpor vzatý se dvou hledisk, jednak totiž pokud jde o poměr, jímž celkový náklad byl rozvržen na jednotlivé obce, jednak pak, pokud nákladu tomu položen byl za základ určitý projekt, pořízený technickým oddělením okr. úřadu v Košicích. — —
Námitky shledal nss důvodnými.
Ze správních spisů je patrno, že nejde o pouhou snad opravu, o níž by bylo lze míti za to, že náleží k udržování silničního objektu, nýbrž o stavbu nového mostu, tudíž zřízení objektu nového. I když podle 5. odst. § 36 zák. či. I:1890 bylo úřadu přiznáno právo, aby dal, shledá-li to nutným, zhotoviti technický plán a rozpočet státním stavebním úřadem, označuje týž předpis plán ten pouze za předběžný, tudíž za pomůcku při dalším jednání. Jednání to však ovládáno jest, jak patrno nejen ze všeobecného předpisu § 36, nýbrž i ze specielních ustanovení §§ 55 a násl. cit. zák. čl. — zásadou slyšení stran, jimž dána jest tím možnost hájiti již v řízení správním své stanovisko ohledně vhodnosti a účelnosti zamýšlené stavby, pokud pokládají to za nutno k ochraně svých práv a zájmů.
Doslov cit. § 36 pak nenechává pochybnosti o tom, že zákon přijal touž zásadu slyšení stran i pokud jde o další spornou otázku, totiž stanovení poměru, jímž zúčastněné obce mají přispívati k úhradě nákladů stavbou vzešlých.
Jak ze správních spisů patrno, nezachoval úřad předpisů těch ani v tomto, ani v onom směru a nepodávají spisy ty nic, z čeho by bylo lze souditi, že při jednání právě tyto otázky byly předmětem výslechu účastníků a jednání s nimi. Pokud pak jde o repartiční klíč, spokojil se úřad výrokem podžupana z roku 1897, jednajícím pouze o poměru, jímž obce přispívati měly k udržování vicinální cesty tehdy již existující.
Tím odňal však úřad stěžující s obci možnost, aby jednak mohla posouditi, zda a pokud právě projekt pořízený těch. oddělením okr. úřadu v Košicích odpovídá účelu stavby, o niž jde, a jejíž náklady měla právě stěžující si obec alespoň částečně nésti, zejména zda nepřekročuje mezí dané potřeby a dále, aby přivedla proti onomu starému repartičnímu klíči k platnosti své námitky opírající se o nastalou zatím, jak ve stížnosti tvrdí, změnu poměrů pro stanovení klíče toho směrodatných.
Potom však se nedostává výroku v odpor vzatému, pokud jde o stanovený tam repartiční klíč, jakož i pokud jde o otázku, zda projekt vypracovaný okr. úřadem lze položiti za základ zamýšlené stavby, což právě taktéž pro spornou otázku úhrady nákladů může býti rozhodu:, dostatečně spolehlivého skutkového základu, pročež bylo zrušiti výrok ten v tomto směru a ponechati úřadu, aby doplně řízení dle svrchu uvedených zásad, nové rozhodnutí vydal.

Citace:

č. 3923. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 408-409.