NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8484 —
Č. 8484.

Samospráva obecní. — Cesty. — Církevní věci. — Řízení správní (Slovensko). I. Popřel-li poplatník u příležitosti adm. exekuce pro nedoplatky obecních přirážek ke státním daním, nedosahující výše 1 000 Kč, platnost a vykonatelnost exekučního titulu, rozhodují o sporu takto vzešlém státní úřady finanční, nikoliv orgány obecní. — II. Totéž platí i o silniční přirážce podle § 23 zák. čl. 1:1890 a zák. č. 302/21. — III. Které úřady jsou příslušný vymáhati nedoplatky daně církevní?
(Nález ze dne 13. března 1930 č. 1558.)
Prejudikatura: Boh. A 7830/29.
Věc: Marie P. v Bratislavě proti zastupitelskému sboru města Bratislavy o exekuční vymáhání nedoplatků na obecních přirážkách a jiných dávkách.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje z části pro nezákonnost, z části pro vady řízení.
Důvody: Proti mobilární exekuci k vydobytí dlužných obecních přirážek, cestovní daně a církevního příspěvku, provedené dne 15. září 1927, podala st-lka rozklad uvádějíc, že žádných nedoplatků nemá a že neobdržela také nikdy žádného platebního příkazu. Městská rada v Bratislavě vydala na to usnesení ze 7. října 1927, v němž uvedla, že »na daňovém kontu č. 791 jest vyznačen daňový nedoplatek celkem 940,02 Kč. Původním majitelem domu byl Otto Sz., který jej odprodal svého času bance »Bohemii«, od které jej koupila Marie P. 19. března 1925. Daňový nedoplatek pochází z r. 1922, a poněvadž ani Otto Sz. ani banka »Bohemia« nezaplatili uvedeného nedoplatku a poněvadž dále daňový předpis na rok 1922 byl doručen straně dne 9. listopadu 1925, je celé pokračování pravoplatné a ručí nabyvatel celou nabytou nemovitostí za veškeré daně ... a veř. dávky, které se staly splatnými před »převodem« (§ 187 úpravy min. fin. č. 132000/23). Z toho plyne, že Marie P. jako právní nástupce je povinna platiti tyto nedoplatky.«
Odvolání, v němž bylo popřeno, že by platební předpis byl st-lce neb bance »Bohemii« býval kdy doručen a že proto ani realitou neručí za nedoplatky vzhledem k ustanovení § 189 ex. zák. a § 60 konk. zák. a v němž uvedeno dále, že strana při koupi domu byla na měst. daňovém referátu ubezpečena, že žádné daně se nedluhují, bylo nař. rozhodnutím zamítnuto z důvodů I. stolice a dále i proto, že odvolatelka nedokázala žádným ve smyslu § 187 odst. 2. nař. min. fin. č. 132000 ai 1923 vysloveným písemným průkazem pravdivost svého tvrzení, že městské daňové oddělení ubezpečilo stranu, že žádné daňové doplatky neexistují.
Rozhoduje o stížnosti musil se nss zabývati z moci úřední otázkou, zda žal. úřad byl k vydání nař. rozhodnutí příslušným a zda, v případě kladném, by jeho rozhodnutí bylo v pořadu instančním konečné. Exekuční řízení bylo proti st-lce provedeno k vydobytí trojího druhu pohledávek a sice 1. obecních přirážek, 2. cestovné daně a 3. církevního — Č. 8485 —
příspěvku. Vzhledem k různé povaze uvedených pohledávek bylo i nss-u zkoumati příslušnost k rozhodování o opravném prostředku do provedené exekuce s hlediska této různé povahy:
A. 1. Pokud jde o obecní přirážky, zabýval se nss touto otázkou již v nál. Boh. A 7830/29, kde vyslovil právní názor, že popřel-li poplatník u příležitosti adm. exekuce pro nedoplatek obecních přirážek k státním daním výše 1 000 Kč nedosahující, platnost a vykonatelnost exekučního titulu, rozhodují na Slov. a v Podk. Rusi o sporu takto vzešlém státní úřady finanční, orgány obecní však že kompetence takové nemají. Nebyl tudíž žal. úřad příslušným o st-lčině odvolání rozhodovati a bylo proto jeho rozhodnutí, pokud se týká vymáhání obecních přirážek, jako rozhodnutí vydané úřadem nepříslušným zrušiti dle § 7 zák. o ss.
Ad 2. Pokud jde o tak zvanou cestovnou daň, nyní silniční přirážku, jest tato upravena v § 23 zák. čl. 1:1890 ve znění zák. č. 302/21; zákon tento stanoví pak, že vymáhání, odepisování nebo promlčení municipální silniční přirážky řídí se obdobně ustanoveními zák. čl. XI:1909 a LIII:1912. Platí tudíž i stran tohoto bodu nař. rozhodnutí to, co bylo řečeno ad 1.
Ad 3. Ze spisů správních není patrno, o jaký církevní příspěvek se zde jedná, zda o příspěvek náboženské obci ustavené dle zák. čl. XLIII:1895, nebo církvi římsko-katolické, evangelické, neb jiné. Nedostatek tento znemožňuje nss-u přezkoumání kompetence žal. úřadu, ježto dle toho, o jakou náboženskou obec se jedná, řídí se i příslušnost k vymáhání církevních příspěvků, kdyžtě vymáhání příspěvků nábožen. obce dle zák. čl. XLIII:1895 patří na pořad řádných soudů, kdežto vymáhání příspěvků jiných církví se děje cestou administrativní. Vada tato jeví se vadou podstatnou.

Citace:

č. 8484. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 506-507.