Č. 972.

Řízení před nejv. správ. soudem: Nejv. správní soud zruší k podané stížnosti pro vadnost rozhodnutí ministerstva, bylo-li intimováno tak, že stěžovatel z něho mohl souditi, že ve věci rozhodla minist. rada, proti níž také čelí stížnost na nejv. správní soud.
(Nález ze dne 12. října 1921 č. 12553.)
Věc: Walter W. v B. proti ministerské radě stran uznání hodnosti plukovníka. Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: V žádosti řízené na ministerstvo národní obrany uvedl stěžovatel, že byl v osobním věstníku pro c. a k. vojsko č. 205 ze dne 1. listopadu 1918 jmenován aktivním plukovníkem v 5. pluku vozatajském, že v březnu 1919 se přihlásil, aby jako plukovník byl převzat do československé armády na odpočinek, že však převzat byl pouze jako podplukovník a žádal, aby výjimečně vzhledem k jeho dlouhé době služební uznána byla ve výslužbě jeho hodnost plukovnická.
O žádosti této podle zákona ze dne 19. března 1920 č. 194 sb. z. a n. náleželo rozhodnutí ministerstvu národní obrany, při čemž hledíc k předpisům §§ 80 a 81 ústavní listiny mohlo by případně přijíti v úvahu také rozhodnutí vlády.
Výnosem československého posádkového velitelství v Bratislavě ze dne — dostalo se stěžovateli vyřízení tohoto obsahu: »Na Vaši žádost ze dne —, kterou jste podal přímo ministerstvu národní obrany, vyrozumíváte se, že ministerská rada vyslovila se proti povyšování důstojníku ve výslužbě.«
Stěžovatel podal do tohoto rozhodnutí stížnost na ministerskou radu.
Jak jde z vyjádření presidia ministerské rady ze dne —, nezabývala se ministerská rada vůbec touto věcí, nýbrž toliko uvažujíc o konkrétních návrzích povyšovacích neschválila ony návrhy, kde šlo o nové povýšení důstojníků, kteří již jsou ve výslužbě. Ze spisů ministerstva národní obrany této věci se týkajících, které si nejvyšší správní soud vyžádal, vychází na jevo, že rozhodnutí stěžovateli intimované bylo rozhodnutím ministerstva národní obrany. Stěžovatel z doručeného jemu výnosu mohl souditi, že o jeho žádosti rozhodla ministerská rada, a byl tím nabádán, že podal na toto rozhodnutí stížnost proti úřadu, který ve věci nerozhodl. Nejasným sdělením rozhodnutí byly tedy porušeny podstatné formy správního řízení způsobem porušujícím práva stěžovatelova.
Z důvodu tohoto bylo rozhodnutí, jak bylo intimováno, podle § 6 zák. o správ. soudu zrušiti.

Citace:

č. 972. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 826-827.