Čís. 15379.

K § 14 zák. čís. 68/08 z. z. čes.
Není-li již pozůstalý manžel vlastníkem, usedlosti, jež byla za života zůstavitelova ve spoluvlastnictví obou manželů, není tu podkladu pro projednání pozůstalostí podle zák. čís. 68/08 z. z. čes. o statcích střední velikosti. Z předpisu § 14 zák. čís. 68/08 z. z. čes. může odvozovali nápadnické právo jedině pozůstalý manžel.
(Rozh. ze dne 10. září 1936, R I 857/36.)
Nižší soudy nevyhověly návrhu Vlasty H-ové, by pozůstalost po jejím otci byla projednána podle zákona čís. 68/08 z. z. čes. o rolnických usedlostech střední velikosti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Pozůstalostní soud opominul řešiti otázku, zdali usedlost jest vůbec rolnickou usedlostí ve smyslu § 1 zák. čís. 68/08 z. z. čes. Ale toto opominutí nemá v projednávaném případě vlivu na rozhodnutí věci, poněvadž zůstavitelka nebyla jedinou vlastnicí této nemovitosti. Na statek jsoucí ve vlastnictví osob, i kdyby jinak spadal pod ustanovení uvedeného zákona, vztahují se jeho předpisy jen tehdy, jsou-li spoluvlastníky manželé a jeden z nich zemře bez potomstva (§ 14, odst. 1), pokud se týče, jsou-li tu sice děti z tohoto manželství, ale schválí-li poručenský soud, aby pozůstalý manžel dědickou polovici převzal (§ 14, odst. 3—5 cit. zák.). V každém případě však jest předpokladem pro použití zákona o posloupnosti v rolnické usedlosti střední velikosti jsoucí ve vlastnictví manželů, aby pozůstalý manžel ji převzal, pokud ovšem tomu neodporuji ustanovení poslední vůle zůstavitele, svatební nebo dědické smlouvy. Tím způsobem může zase hospodářská a právní jednotka v rukou pozůstalého manžela býti utvořena. V souzeném případě však již není pozůstalý manžel vlastníkem druhé polovice nemovitosti, a jimi spolumajitelé a dědicové (než manžel) nemohou z ustanovení § 14 cit. zákona odvozovati nápadnické právo. Výklad ten není v rozporu s § 3 z. z. čís, 68/08 pro Čechy, neboť § 14 upravuje zvláštní případy, kdežto použití zásad v § 3 vyslovených předpokládá, že jde o rolnický statek neomezeně podrobený předpisům tohoto zákona.

Citace:

č. 15379. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 800-801.