NPD documents search: Váž. civ., 17 (1935)

Čís. 14552.

Použití výhody zákona podle § 4 odst. 2 zák. čís. 34/34 Sb. z. a n. vztahuje se i na ty, kdož provozovali živnost jako veřejní společníci firmy (veřejné obchodní společnosti).
(Rozh. ze dne 20. září 1935, R II 351/35.)
Prvý soud zamítl návrh povinných společníků zatím již vymazané firmy J. V. a J. K., elektrotechnická továrna v K., Josefa, Vladimíra a Jindřicha K., by jim byl povolen odklad exekuce podle zákona čís. 34/34 sb. z. a n. a vl. nař. čís. 260/34 sb. z. a n. na dobu po 31. prosinci 1935. Důvody: Jmenovaná firma odhlásila před podáním žádosti o odklad prodeje svoji živnost výroby elektrotechnických přístrojů a strojů. Firma jest veřejnou obchodní společností, Josef K., Vladimír K. a Jindřich K. jsou jejími veřejnými společníky a vlastníky elektrotechnické továrny a hospody. Podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona čís. 34/34 sb. z. a n. mohou žádati odklad exekuce osoby, které provozovaly samostatnou výdělečnou činnost. Žadatelé neprovozovali samostatnou výdělečnou činnost, nýbrž byla to firma J. V. a J. K. Firma sama jako veřejná obchodní společnost o odklad exekuce žádati nemůže a také nežádala. Rekursní soud návrhu vyhověl. Důvody: Povinní domáhají se odkladu pro svou vlastní osobu jako živnostníci, a nikoliv pro firmu, jejímiž byli společníky, a je pak nerozhodným, zda živnost provozovali jako společníci firmy nebo samostatní živnostníci, zvláště když mimo to z osvědčení jimi předloženého je patrno, že firma byla již z obchodního rejstříku vymazána. Jestliže povinní v poslední době provozovali živnost pouze se dvěma až třemi dělníky, a od konce roku 1934 živnost tuto vůbec neprovozují, v dílně nepracují, ani žádných dělníků nemají a jejich nemovitosti jsou předluženy, zápůjčka původně jim povolená byla zrušena a z pozemkové knihy vymazána, je patrno, že povinní již více živnost neprovozují a že se také této jen pro nynější nepříznivé hospodářské poměry museli vzdáti. Jsou proto u nich dány předpoklady zákona čís. 34/34 sb. z. a n. a vlád. nař. čís. 260/34 sb. z. a n. a bylo jim proto žádaný odklad povoliti a ve smyslu tomto napadené usnesení změniti.
Nejvyšší soud zrušil usnesení obou soudů a prvému soudu uložil nové jednání a rozhodnutí.
Důvody:
Mylným je názor dovolací rekurentky, že na exekuční dlužníky, protože provozovali živnost jako veřejní společníci firmy (veřejné obchodní společnosti), použití výhody zákona podle § 4 odst. 2 zákona ze dne 22. února 1934, čís. 34 sb. z. a n. o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti nezaměstnaným nedopadá, ježto živnost byla provozována firmou, a dlužníci tudíž samostatnou živnost neprovozovali. Dovolací rekurentka přehlíží, že veřejná společnost obchodní podle ustálené judikatury nejvyššího soudu (srov. sb. n. s. čís. 9241), třeba že jest samostatnou hospodářskou jednotkou, není podle hmotného práva zvláštním právním podmětem ani právnickou osobou, nýbrž jen sdružením jednotlivých určitých osob ke společnému provozování obchodu pod společnou firmou, pročež firma veřejné obchodní společnosti jest jen označením, pod kterým veřejní společníci provozují společné obchody. V tom směru jí tedy nelze dáti za pravdu. Zákon čís. 34/34 činí však v § 4 odst. 2 poskytnutí výhody závislým nejen na podmínce, aby dlužníci provozovali dříve samostatnou výdělečnou činnost, nýbrž ještě na dalších dvou podmínkách, že se totiž této činnosti museli vzdáti pro hospodářské poměry a že nemají příjem rovnající se příjmu uvedenému v odst. 1 cit. paragrafu. Tyto předpoklady nebyly řádně vyšetřeny, neboť ani prvý ani druhý soud spolehlivě nezjistily, že dlužníci z hospodářské tísně vzniklé všeobecnými hospodářskými poměry a nikoliv snad z okolností od vůle jejich odvislých, na př. z lehkomyslnosti a pod., se octli ve stavu nezaměstnanosti, a také nezjistily, že nemají příjem v § 4 odst. 1 zákona uvedený. Nelze proto dovolacímu soudu napadené usnesení bezpečně přezkoumati a je třeba dalšího jednání.

Citace:

Čís. 14552.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 624-626.