Čís. 9268.

Opověď zrušení společnosti s r. о. k rejstříku vyžaduje osvědčení příslušné berní správy, že nemá námitek proti zrušení společnosti vzhledem k dávce z majetku.
(Rozh. ze dne 12. října 1929, R I 372/29.)
Rejstříkový soud nevzal na vědomí opověď o zrušení společnosti s r. o., neboť požadavek rejstříkového soudu, by vykázáno bylo osvědčením příslušné berní správy, že nemá námitek proti zrušení společnosti, jest odůvodněn v prvé řadě zákonem ze dne 17. února 1920, čís. 134 sb. z. a n. o zajišťování dávky z majetku a vládním nařízením ze dne 20. dubna 1920, čís. 259 sb. z. a n., kterým se tento zákon provádí a ježto tyto předpisy nebyly zrušeny zákonem ze dne 15. června 1927, čís. 76 sb. z. a n. [v čl. II. uváděcích ustanovení k zákonu tomu, zejména odst. (1)], jest, jelikož v projednávaném případě jde o předpisy, týkající se zajištění dávky z majetku, požadavek rejstříkového soudu shora zmíněný předpisy těmi plně odůvodněn a nelze proto od něho upustiti. Rozkladu rejstříkový soud nevyhověl a podotkl k vývodům rozkladu, že rejstříkový soud ve smyslu zákona ze dne 17. února 1920, čís. 134 sb. z. a n. a vlád. nař. ze dne 20. dubna 1920, čís. 259 sb. z. a n. bezpodmínečně musí požadovati výkaz osvědčením berní správy, že nemá námitek proti zrušení společnosti, a že není na něm, by uvažoval a rozhodoval, zda jsou v tom kterém případě podmínky pro zajištění dávky z majetku čili nic, nýbrž na příslušné berní správě, které rozhodnutí o tom přísluší, a že ani cit. zákon a cit. vládní nařízení nečiní rozdílu, kdy společnost začala existovati. Rekursní soud nevyhověl rekursu. Důvody: Ke správným důvodům obou usnesení prvého soudu, na které se rekurent odkazuje, dodává se jen ještě toto: Ustanovení § 290 zákona ze dne 15. června 1927, čís. 76 sb. z. a n. nemůže se rekurent právem dovolávati, poněvadž toto zákonné ustanovení přichází v úvahu jen při podmětech podrobených zvláštní dani výdělkové a nevztahuje se tedy na případ, kde jde o zajištění dávky z majetku. Na tyto případy vztahuje se zákon ze dne 17. února 1920, čís. 134 sb. z. a n. a vládní nařízení ze dne 20. dubna 1920, čís. 259 sb. z. а n., jichž se právem dovolává soud rejstříkový, a podle nichž musí požadovati výkaz osvědčením berní správy, že není námitek proti zrušení společnosti, neboť nenáleží soudu uvažovati, zda jsou v tom kterém případě podmínky pro zajištění dávky z majetku čili nic, nýbrž jest to věcí příslušné berní správy.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu, neshledav podmínek § 16 nesp. říz.

Citace:

č. 9268. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 426-426.