NPD documents search: Váž. tr., 4 (1922)

Čís. 1023.

Pravomoci československých vojenských trestních soudů podléhají trestné činy, spáchané příslušníky bývalé rak.-uh. armády před nastoupením činné služby v čsl. armádě jen tehdy, stalo-li se úřední opatření, vztahující se na přípravu nebo zahájení trestního řízení za trvání původního vojenského poměru a původní vojenské trestní pravomoci.
(Rozh. ze dne 28. listopadu 1922, N I 102/22.)
Přípisem ze dne 17. října 1922 oznámil Nejvyšší vojenský soud Nejvyššímu soudu jako soudu zrušovacímu, že zamýšlí vyříditi podání čs. vojenského prokurátora v Josefově ze dne 3. října 1922 ve sporu o příslušnost se státním zástupcem, pokud se týče s krajským soudem v Hradci Králové, v trestní záležitosti proti kapitánu Theodoru U-ovi. takto: Pro trestný čin obviněného kapitána Theodora U-a, spáchaný dle udání tím, že v srpnu 1914 byla z jeho popudu vykonána mimosoudní justifikace na civilním obyvatelstvu obce P. v Srbsku, jsou příslušný trestní úřady civilní Důvody: Trestný čin za vinu mu kladený spáchal kapitán Theodor U. v době, kdy byl aktivním důstojníkem (nadporučíkem) bývalé rak.-uherské armády. Jako takový podléhal ovšem podle § 11 : 1 v. tr. ř. pravomoci bývalých soudů této armády. Jejím rozpuštěním byl však ukončen vojenský poměr, v němž obviněný se nalézal, a zanikla tím po rozumu § 16 v. tr. ř. i vojenská trestní pravomoc, které obviněný až do té doby podléhal. Článkem 2. zákona ze dne 28. října 1918, čís. 11 sb. z. a n. byly sice zachovány v platnosti veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení, k nimž dlužno počítati i § 11 zákona ze dne 5. července 1912, čís. 130 ř. zák. (vojenský trestní řád). Nelze však pochybovati, že tímto ustanovením byl recipován do zákonodárství státu čs. dosud platný zákon bývalé říše rak.-uherské pro vykonávání soudnictví vojenského toliko pro osoby, jež převzaty byly nebo později vstoupí do svazku čs. a které pak ode dne nastoupení činné služby v čs. armádě podléhají vojenské soudní trestní pravomoci v této armádě. Tato pravomoc však dle § 12 v. tr. ř. nevztahuje se na trestné činy spáchané před nastoupením činné služby v čs. armádě, nebyla-li pro příslušníky bývalé rak.-uherské armády, kteří byli převzati do svazku čs. vojska, podle § 16 v. tr. ř. včasným opatřením vztahujícím se na přípravu nebo zahájení trestního řízení zachována kontinuita vojenské soudní trestní pravomoci pro čs. vojenské soudy. Této podmínky pro zachování kontinuity však u obviněného, pokud jde o svrchu uvedený trestný čin, není, neboť teprve 17. června 1921 zavedl vojenský prokurátor v Josefove proti obviněnému soudní vyhledávací řízeni a také šetření, které před tím osobní a stížnostní komise ministerstva národní obrany o předmětném, trestném činu konala, spadá do doby, kdy obviněný již nebyl příslušníkem bývalé rak.-uherské armády. Obviněný nastoupil sice dle vlastního udání 10. května 1919 činnou službu vojenskou v čs. armádě a sloužil v čas, kdy vojenský prokurátor v Josefově proti němu zakročil, aktivně u čs. hrubého dělostř. pluku čís. 104. Přes to však nelze vzhledem na svrchu uvedené uznati, že pro trestný čin, jejž obviněný spáchal dříve, než nastoupil činnou službu v čs. vojsku, jsou příslušný vojenské justiční úřady, a že zejména vojenský prokurátor v Josefově byl příslušným k zavedení trestního vyhledávacího řízení proti obviněnému pro tento čin. Ku trestnímu stihání příslušný jsou civilní soudy státu československého.
K dožádání tomuto opřenému o § 39 v. tr. ř. ve znění článku VIII. zákona ze dne 19. prosince 1918, čís. 89 sb. z. a n. odpověděl Nejvyšší soud jako soud zrušovасí, že sdílí názor nejvyššího vojenského soudu, aby v záporném sporu o příslušnost mezi státním zastupitelstvím a krajským soudem v Hradci Králové se strany jedné a vojenským prokurátorem v Josefově se strany druhé v trestní věci proti kapitánu Theodoru U-ovi pro zločin spoluviny na vraždě uznána byla příslušnost občanských trestních soudů, neboť rozhodným jest, že rozpuštěním býv. rak.-uh. armády a ukončením vojenského poměru, v němž se obviněný nalézal, zanikla i vojenská trestní pravomoc, které obviněný do té doby podléhal, a že pravomoci čsl. vojenských soudů podléhají dle § 12 v. tr. ř. trestné činy spáchané příslušníky bývalé rak.-uherské armády před nastoupením činné služby u čsl. armády jen za podmínek odstavce prvého § 16 v. tr. ř., kteréhož předpokladu však zde není, ježto nějaké úřední opatření, vztahující se na přípravu nebo na zahájení trestního řízení ohledně předmětného trestného činu, za doby trvání původního vojenského poměru a původní vojenské trestní pravomoci se nestalo.

Citace:

č. 1023. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 547-548.