Čís. 10193.Soud jest oprávněn zrušiti dražbu movitosti, shledal-li, že nebyla řádně vyhlášena. Zrušení dražby z formálního důvodu nepříčí se ustanovení § 367 obč. zák. Zrušil-li soud prvé stolice dražbu movitosti, rekursní soud pak k rekursu vydražitele usnesení prvého soudu zrušil a nejvyšší soud k dovolacímu rekursu vymáhajícího věřitele obnovil usnesení prvého soudu, jest vydražitel povinen nahraditi vymáhajícímu věřiteli útraty dovolacího rekursu.(Rozh. ze dne 29. září 1930, R II 311/30.)Soud prvé stolice zrušil dražbu automobilu, provedenou dne 15. února 1930 jako zmatečnou pro vadnost dražební vyhlášky, v níž nedopatřením nebylo uvedeno auto jako předmět dražby. Rekursní soud k rekursu vydražitele zrušil napadené usnesení s tím, že dražba ze dne 15. února 1930, v níž Arnošt K. vydražil automobil za 5010 Kč, zůstává v platnosti. Důvody: V exekučních věcech E 1245/29, 1739/29, 1748/29, 1914/29 okresního soudu v K., z nichž mezi časem exekuce E 1914/29 byla úplně zrušena, byla k vydobytí vykonatelných pohledávek povolena exekuce zabavením a prodejem movitých věcí a dne 15. února 1930 byla provedena veřejná dražba, při níž vydražil Arnošt K. osobní auto za 5010 Kč, jež ihned složil. Usnesením ze dne 22. února 1930 zrušil však exekuční soud tuto dražbu prý jako zmatečnou pro vadnost dražební vyhlášky, v níž sice byly uvedeny ostatní zabavené věci jako předmět dražby, auto však nedopatřením bylo vynecháno. Proti tomuto usnesení brání se vydražitel s poukazem k ustanovení § 367 obč. zák., podle něhož se stal neobmezeným vlastníkem vydraženého auta, a navrhl proto zrušení napadeného usnesení. Stížnost jest opodstatněna. Exekuční řád sice ustanovuje, že se dražba oznámí vyhláškou, že v ní mají býti označeny věci do dražby dané podle druhu a že výkonný orgán má se včas před stáním přesvědčiti, zda dražební rok byl řádně vyhlášen (§§ 272, 273 ex. ř.). Názor prvního soudu, že opomenutí ve směru shora naznačeném má v zápětí zmatečnost dražebního řízení, nemá opory v zákoně. Zák. čl. LX:1881 platný na Slovensku výslovně ustanovuje v § 102, že omylné uveřejnění vyhlášky o dražbě nemá vliv na účinek dražby, a tato zásada platí i pro ostatní obvod Československé republiky, třebaže v exekučním řádu není výslovně ustanoveno. Opačná zásada by se příčila ustanovení § 367 obč. zák., podle něhož se ten, kdo movité věci nabyl ve veřejné dražbě, stane neobmezeným. vlastníkem věci, takže vlastnická žaloba proti němu již z tohoto důvodu jest vyloučena. Stěžovateli jako třetí osobě také do toho nic není, jakým způsobem dražba byla připravena, jen když dražba byla řádně provedena, o čemž v souzeném případě není pochybnosti. Bylo proto na návrh vydražitele napadené usnesení zrušeno a vysloveno, že prodej auta zůstává v platnosti.Nejvyšší soud k dovolacímu rekursu vymáhajícího věřitele obnovil usnesení prvého soudu a uložil vydražiteli, by nahradil vymáhajícímu věřiteli útraty dovolacího rekursu.Důvody:Netřeba řešiti otázku, zda dražba svršků řádně nevyhlášená a stranám neoznámená jest nicotná. Ale nelze sdíleti názor rekursního soudu, že nedostatečné uveřejnění vyhlášky nemůže míti vliv na účinnost dražby, a že by se opačná zásada příčila § 367 obč. zák. a že vymáhající věřitelce nic do toho není, jakým způsobem byla dražba připravena. Při nabytí vlastnictví veřejnou dražbou jest vyloučena jen vlastnická žaloba proti bezelstnému vydražiteli. Ale nabytí ve veřejné dražbě předpokládá, že dražba není formálně odporovatelná a že nebude zrušena. Tak se může státi na př. při odporu proti příklepu při dražbě nemovitosti, při opětné dražbě, při předražku nebo pro nesprávnosti při dražbě svršků. Zrušení dražby z formálního důvodu se tedy ustanovení § 367 obč. zák. nepříčí. Tento § jen stanoví, že bezelstný vydražitel nabývá dražbou vlastnictví, nepřipouští na něho žalobu dřívějšího vlastníka, ale neřeší otázku, zda dražba jest zrušitelná pro vadnost nebo pro nedostatek vyhlášky. To jest posouditi podle formálních ustanovení exekučního řádu. Rovněž není správné, že není vymáhajícímu věřiteli nic do toho, jak byla dražba připravena. Zajisté mu záleží na tom, by mu dražba byla oznámena a by se jí mohl súčastniti, spolu dražiti, by bylo docíleno vyššího podání. Do postupu výkonného orgánu při dražbě a při její přípravě přísluší vymáhajícímu věřiteli stížnost podle § 68 ex. ř. a soud nejen na tuto stížnost, nýbrž i bez ní má ve smyslu § 16, 25 a 61 ex. ř. dáti výkonnému orgánu potřebné poukazy, by se výkon stal bezvadně. Ustanovení § 152 slov. ex. ř. pro opožděné neb omylné uveřejnění dražební vyhlášky neplatí beze všeho pro ostatní obvod státu. Pro nedostatek vyhlášky a jejího doručení mohou při nemovitostech vznésti odpor všichni ti, kdož byli dražbě přítomni. Ale při dražbě movitých věcí zákon takový opravný prostředek nezná. Nesprávnosti při postupu výkonného orgánu při vyhlášení dražby nelze uplatňovati ani rekursem ani odporem, nýbrž jen stížností podle § 68 ex. ř. Že zákon chtěl vyloučiti takovou stížnost proti již provedené dražbě svršků a ponechati odpomoc jen případné syndikátní žalobě, tomu nic nesvědčí. Proto může exekuční sou 1 zrušiti dražbu svršků, když nápravy závad jinak docíliti nelze (srov. roz. čís. 9143 sb. n. s.). Prvý soud právem zrušil dražbu, shledav, že nebyla řádně vyhlášena. Vydražen měl býti automobil, kdežto vyhláška obsahovala, že se bude dražit stará mlátička, stará řezačka a pastorek. Dovolacímu rekursu bylo proto vyhověno a obnoveno usnesení prvého soudu. Výrok o útratách spočívá na ustanovení § 78 ex. ř. a §§ 41 a 50 c. ř. s. a na úvaze, že vydražitel podavší stížnost do usnesení prvého soudu o zrušení příklepu, stal se účastníkem exekučního řízení a způsobil tím útraty úspěšného dovolacího rekursu vymáhajícímu věřiteli.