Č. 4217.
Stavební právo: »Třídou neb ulici ve smyslu § 27 stav. řádu pro Čechy-venkov (»hrazení proti třídě neb ulici) rozuměti jest jen takovou plochu, která platným aktem stavebního úřadu byla za třídu neb ulici určena.
(Nález ze dne 10. prosince 1924 č. 21814).
Věc: Zdeněk Z. v O. (adv. Dr. Rich. Halík z Něm. Brodu) proti zemskému správnímu výboru v Praze o postavení plotu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem obecního úřadu z 18. června 1923 byl st-l vyzván, aby do 8 dnů předložil žádost za povolení k stavbě plotu, který zřizuje na svém pozemku č. kat. — podél obecní cesty. Z tohoto příkazu odvolal se k osk-i namítaje, že stav. povolení není třeba, ježto nejde o ulici, nýbrž o polní cestu, a také není podnes stanoven regulační plán neb vytýčena budoucí ulice nebo stavební čára. Osk dala mu za pravdu, avšak zsv k rekursu obce, která namítala, že po obou stranách oné cesty jsou již vystavěny domy, rozhodnutí II. stolice zrušil a vyslovil, že i pro hrazení proti veřejné cestě jest třeba stav. povolení. Stav. úřad zmiňuje se sice v § 27 o ulici a třídě, avšak za takovou lze pokládati i cestu č. pare. —, které jako veř. komunikace jest používáno a která svou polohou jest vlastně již ulicí, neboť po obou stranách jsou již postaveny domy. Nebylo-li tudíž dosud uděleno k této stavbě (t. j. hrazení) stav. povolení, jak ostatně st-l doznává, odpovídá nařízení obce jako stav. úřadu předpisům stav. řádu, dle nichž stavby předsevzaté bez povolení mají se zbořiti, když a pokud nebylo uděleno dodatečné povolení (§ 127 st. řádu).
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí nss uvážil:
Žal. úřad vyslovuje nejprve zcela povšechně a bez bližšího odůvodnění právní názor, že pro hrazení proti veřejné cestě vůbec je třeba stav. povolení. V této všeobecnosti nelze s míněním tím sou- hlasiti. § 27 stav. ř., který jedná ex professo o náležitosti předchozího stav. povolení, předpisuje je pro zřízení hrazení jenom tehdy, zřizuje-li se toto »proti třídě neb ulici«. Že tím nemíní každou veř. komunikaci bez rozdílu, dlužno souditi již z toho, že na př. v § 18 užívá pro označení veř. komunikace širšího výrazu »kde se veřejně chodí«, na jiných místech mluví pak o »silnici« (§§ 35, 44, 96, 111/1), »vozové cestě« (§ 110), a rozlišuje tedy tyto veř. komunikace od ulic a tříd. Je proto na snadě úsudek, že v § 27 slova »třída neb ulice« míněna jsou ve smyslu specifickém. Jaký to smysl jest, dlužno zjistiti z jiných předpisů stav. řádu, v nichž upravují se specielně právní poměry ulic a tříd.
§ 5 stav. ř., jenž mluví o ulicích »v plánu polohy upravených«, prohlašuje takovouto úpravu ohledně směru, polohy a niveau ulice za závaznou; § 13 zmiňuje se v odst. 1 č. 2 o třídách a ulicích pracelantem navrhovaných, při čemž parcelant dle § 10 má dbáti průčelných čar ustanovených ve schváleném plánu polohy, a kde dosud plánu toho není, schválených čar stavebních; § 22 ukládá parcelantovi povinnost, aby — jakmile rozdělení počne uváděti ve skutek, — postoupil obci části pozemku potřebné pro ulice jeho parcelovaný majetek protínající neb ohraničující; § 13, posl. odst. a stejně i § 22/4 připouštějí existenci »ulice« mezi stavebními pozemky ještě nezastavěnými, a § 15 nařizuje vytýčení čáry a niveau pro »třídy a ulice«, které se teprve podle rozvrhu mají zakládati. Cit. již § 22 odst. 7 mluví o »ulici« pouze z části zřízené, která není ještě v celé své šíři odevzdána veřejnému používání.
Z těchto předpisů podává se po názoru nss-u především závěr, že stav. řád slovem »třída nebo ulice« rozumí jenom takové plochy, které určeny byly pro veř. komunikaci jako třída neb ulice pravoplatným disposičním aktem stav. úřadu. Na druhé straně je z oněch předpisů patrno, že zůstává pro pojem ulice zcela lhostejno, zda plocha pro ulici určená jest již skutečně veř. provozu odevzdána čili nic, vede-li zastavěným nebo do plánu polohy pojatým (§ 10, odst. 2) územím či jinudy, a posléze jsou-li podél ní domy již postaveny či je—li ohraničena pozemky nezastavěnými. Neboť veškeré tyto momenty jsou pro podstatné důsledky, jež zákon k pojmu »ulice« pojí, bez významu. Zůstává tedy po zákonu jako jediné kriterion pojmu ulice okolnost, že je tu pravoplatný akt stav. úřadu, kterým určitá plocha byla určena, aby jako ulice ve smyslu řádu stav. sloužila veř. komunikaci.Může to býti řádně schválený plán polohy nebo povolení parcelační (§§ 13, 14), podle něhož plocha v parcelačním plánu pro ulici určená schválením plánu nabývá právní kvalifikace ulice, nebo posléze po případě i jiný akt, kterým se upravují třídy a ulice (§ 21) Žal. úřad v nař. rozhodnutí však dále také uznává, že cesta č. parc. .... jest svou polohou »vlastně již ulicí, neboť prý po obou stranách jsou již postaveny domy. Mohlo by tedy snad z této další části odůvodnění býti odvozováno, že zsv — odchyluje se od názoru v předchozí větě vysloveného — pokládá stav. povolení k zřízení hrazení potřebným sice jenom tehdy, když hrazení to se zřizuje proti třídě neb ulici ve smyslu specifickém, že však cestu, o niž jde, kvalifikuje jako takovou »ulici« ve smyslu stav. řádu a specielně jeho § 27 vzhledem k tomu, že po obou stranách jejích jsou postaveny domy. Než předpoklad, že jsou v zmíněné ulici již postaveny domy, stížnost popírá — a ve správních spisech není pro něj dostatečné opory. Zda je tu pak nějaký akt stav. úřadu, jímž ve smyslu hořejších vývodů parcely č. kat. . . . určeny byly za »ulice«, nebylo důsledkem nesprávného právního názoru žal. úřadu, v úvodu odůvodnění vytčeného, vyšetřeno vůbec, a tím méně ovšem, jak by bylo třeba za účasti strany.