Authors:
= Váž. civ., 13 (1931), sv. 1
PDF

Čís. 10625.


Vystoupení jednoho osobně ručícího společníka z komanditní společnosti nemusí býti po zákonu vždy důvodem k podání opovědí všemi účastníky (komplementáři i komanditisty).
(Rozh. ze dne 16. března 1931, R I 169/31).
Rejstříkový soud vrátil opověď vystoupení osobně ručícího společníka z komanditní společnosti, by byla podepsána všemi v obchodním rejstříku zapsanými osobně ručícími společníky a komanditisty, ježto odpadnutí společníka mají podle čl. 129 a 171 třetí odstavec obch. zák. opověděti k zápisu »účastnící«, jimiž při komanditní společnosti jest rozuměti veškeré osobně ručící společníky a komanditisty (čl. 155 obch. zák.). Rozkladu rejstříkový soud nevyhověl. Důvody: Opověď jest podepsána jen dvěma osobně ručícími společníky, z nichž jeden vystupuje. Podle čl. 129 a 171 třetí odstavec obch. zák. mají odpadnutí společníka opověděti k zápisu »účastníci«. Třebaže i v čl. 129 obch. zák. není výslovné ustanovení obdobné čl. 88 obch. zák. jest povahou věci odůvodněno, by vystoupení společníka bylo opovězeno všemi společníky. Vystoupení to jest v podstatě změnou společenské smlouvy a jest opověď vyžadovati od všech súčastněných společníků, čítaje v to při komanditní společnosti i komanditisty (čl. 151 a 155 obch. zák.). Rekursní soud napadené usnesení potvrdil poukázav k důvodům prvého soudu.
Nejvyšší soud zrušil usnesení nižších soudů a vrátil věc rejstříkovému soudu, by o opovědi znovu rozhodl.
Důvody:
Rejstříkový soud vrátil opověď výmazu osobně ručícího společníka, jenž ze společnosti vystoupil, poněvadž nebyla podána všemi v obchodním rejstříku zapsanými osobně ručícími společníky a komanditisty. Vychází z ustanovení čl. 129 a 171 obch. zák., maje za to, že účastníky jest při komanditní společnosti rozuměti veškeré osobně ručící společníky a komanditisty, jakž prý patrno z čl. 155 obch. zák. Leč v této povšechnosti nelze souhlasiti s názorem rejstříkového soudu, jejž sdílí i soud rekursní. Předpis čl. 155 obch. zák. tu vůbec nedopadá, poněvadž pojednává jen o změně firmy a sídla komanditní společnosti, kde zákon arci vyžaduje opověď těchto změn k zápisu do obchodního rejstříku všemi společníky. Jinak jest tomu při zrušení společnosti a při vystoupení nebo vyloučení společníka podle čl. 129 třetí a čtvrtý odstavec, k němuž se vztahuje i čl. 171 obch. zák., kde zákon nenařizuje opověď všemi společníky, nýbrž prostě jen účastníky. Nemluví tu tedy zákon o všech účastnících a jest věcí rejstříkového soudu, by z daných poměrů usoudil, čí opověď mu stačí, by, co se stalo, bylo učiněno zjevným a tím bylo vyhověno zásadám, na nichž vedení rejstříku spočívá (sr. rozh. čís. 5265, pak neuveřej. rozh. R I 944/20, R II 341/28, R I 551/29, A Cl. 1729, 1294; Staub-Pisko I § 3 k čl. 129 obch. zák.). Při komanditní společnosti jsou ovšem účastníky nejen komplementáři, nýbrž i komanditisté. Bude tedy na rejstříkovém soudě, by po případném šetření uvážil, zda snad v souzeném případě za daných poměrů stačí podpisy jen některých účastníků, či zda je odůvodněna potřeba podpisu opovědí všemi účastníky. Vystoupení jednoho osobně ručícího společníka o sobě, i kdyby mohlo snad býti pokládáno za změnu společenské smlouvy (viz odůvodnění usnesení o rozkladu), nemusí býti po zákonu vždy důvodem k podání opovědí všemi účastníky. Vždyť zákon (čl. 129, třetí odstavec, obch. zák.) pamatuje i na tento případ a přece mluví jen o povinnosti účastníků, tedy nikoli všech účastníků k podání opovědí. Dovolací stížnost jest v § 16 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854 čís. 208 ř. zák. odůvodněna a bylo rozhodnouti, jak se stalo.
Citace:
Čís. 10625. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 389-390.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).