Čís. 16386.

Směnou půdy zabrané za půdu nezabranou na základě dohody nemohou býti dotčena práva třetích osob ke směněnému pozemku, nepodléhajícímu záboru. Podle dohody o směně pozemků a přídělové listiny nelze povoliti odepsání záboru nepodléhajícího pozemku bez závad a převedení jeho do jiné vložky, nebylo-li připojeno propouštěcí přihlášení osob, pro něž vázla před poznámkou zamýšleného převzetí věcná práva.
Ustanovení § 31 náhr. zák. č. 329/1920 ve znění zák. č. 220/1922 Sb. z. a n. platí pro věcná práva, která nejsou z pozemkové knihy nebo zemských desk patrna, předpisy §§ 26 a 28 téhož zák. pouze pro majetek zabraný státem podle zák. č. 215/1919 Sb. z. a n., nikoliv však pro pozemky získané směnou.
(Rozh. ze dne 13. října 1937, R I 730/37.)
Dohodou o směně ze dne 11. října 1935, č. j. 20600/3-1/2-142, směnilo ministerstvo zemědělství s Františkou R-ovou její pozemek č. kat. 293 ve vložce č. 96 v S. za pozemek č. kat. 434/53 v Z. ve vložce č. 808 z. d., pocházející z velkého pozemkového záboru velkostatku L. Alberta M. T.-T. a L., a přídělovou listinou z téhož data, č. j. 176856/32-1/2, přidělilo směnečný pozemek č. p. 293 třem skupinám drobných přídělců. Pod datem 21. března 1935 byla ve vložce č. 96 v S. zapsána poznámka zamýšleného převzetí Státním pozemkovým úřadem. V té době vázly knihovně na této nemovitosti služebnosti bytu a práva zástavní pro pohledávky různých osob, zejména zástavní práva pro pohledávky Občanské záložny v L., vložená v době od 13. dubna 1926 do 12. ledna 1931. Dne 15. října 1935 podalo ministerstvo zemědělství knihovní žádost, aby podle sumárního výkazu dělených parcel, situačního plánu, shora uvedené dohody o směně a přídělové listiny bylo provedeno rozdělení parcely č. kat. 293 na pozemky p. č. 293/1, 293/2 a 293/3, aby tyto pozemkové částice byly z dosavadní vložky č. 96 závad prostě odepsány a převedeny do nově zřízených tří vložek a aby bylo k nim vloženo právo vlastnické pro různé přídělce. propouštěcí prohlášení hypotekárních věřitelů a jiných oprávněných nebyla připojena. Knihovní soud (okresní soud v L.) zamítl návrh. Rekursní soud vyhověl návrhu.
Nejvyšší soud k rekursu knihovní věřitelky O. záložny v L. obnovil usnesení soudu prvé stolice. Důvody:
Prvý soud dotčenou knihovní žádost zamítl proto, že ve vložce č. 96 vázne větší počet knihovních břemen před poznámkou zamýšleného převzetí Státním pozemkovým úřadem. V knihovní žádosti jest navrženo závad prosté odepsání, avšak propouštěcí prohlášení zástavních věřitelů a oprávněných osob nebyla připojena. Na rekurs ministerstva zemědělství rekursní soud zrušil správně změnil usnesení prvého soudu tak, že knihovní žádosti plně vyhověl, odůvodniv své usnesení tím, že podle § 31 náhr. zák. č. 329/1920 ve znění zákona č. 220/1922 Sb. z. a n. po uplynutí 30 dnů od výkonu poznámky vyhlášení zamýšleného převzetí nelze se domáhati práva vlastnického nebo jiných práv věcných k nemovitostem převzatým ani vůči státu, ani vůči osobám, jimž se dostalo nemovitostí těch přídělem, a že ustanovením § 26 řečeného zákona o výmazu břemen a dluhů a závad prostém odepsání platí i pro zkrácený příděl, provedený podle § 28 uved. zák. Toto odůvodnění je mylné, neboť se ustanovení § 31 náhr. zák. vztahuje na věcná práva, která nejsou z pozemkové knihy nebo zemských desk patrná, a ustanovení § 26 a 28 řeč. zák. se vztahuje na majetek státem podle zákona č. 215/1919 Sb. z. a n. zabraný, nikoli však na pozemky směnou získané. Podle § 24 přídělového zákona č. 81/1920 Sb. z. a n. může pozemkový úřad, nyní ministerstvo zemědělství, dohodou s účastníky směniti půdu zabranou za půdu nezabranou, avšak takovou směnou nemohou býti dotčena práva osob třetích k směněnému pozemku, nepodléhajícímu velkému záboru pozemkovému. Vlastník takového pozemku nemůže býti k jeho směně donucen, směna podle § 24 příděl. zák. se zakládá na dohodě s účastníky, tedy na soukromoprávní smlouvě mezi pozemkovým úřadem:, nyní ministerstvem zemědělství, a vlastníkem svobodného pozemku a nemohou býti tedy takovou smlouvou, dotčena práva třetích osob k pozemku tomu již nabytá. V odstavci IV shora uvedené dohody o směně jsou smluvní strany povinny dáti vymazati knihovní dluhy a břemena svým nákladem nejdéle do dne zaknihování. Je tedy i podle smlouvy samé k depuraci pozemku p. č. 293 povinna Františka R. Tuto depuraci lze provésti jediné v souhlase s osobami knihovně oprávněnými, nikoli však z moci úřední podle § 26 náhr. zák. Bylo proto obnoviti usnesení soudu prvé stolice.

Citace:

č. 16386. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 351-352.