Čís. 5223.Právo postupitele na sudiště podle §u 87 a) j. n. přechází postupem pohledávky na postupníka.(Rozh. ze dne 19. srpna 1925, R I 650/25.) Proti žalobě, zadané na sudišti §u 87 a) j. n., vznesl žalovaný námitku místní nepříslušnosti, již soud prvé stolice zamítl, rekursní soud námitce vyhověl a žalobu odmítl.Důvody: Jest především zabývati se otázkou, zda původní věřitel žalovaného firma A. může se dovolávati místní příslušnosti prvého soudu na základě ustanovení §u 87 a) j. n. K této otázce nutno přisvědčiti, neboť firma A. je protokolovaným obchodníkem, žalovaný jest taktéž obchodníkem a objednávka, která jest podkladem pohledávky, a skutečné převzetí zboží jest prokázáno listinami. Jde však dále o to, zda žalobkyně jako postupnice může z důvodu postupu opírati příslušnost soudu prvého o totéž zákonné ustanovení. Soud prvý míní, že ano, a odůvodňuje své rozhodnutí ustanovením §u 1394 obč. zák., dle něhož tomu, komu byla postoupena pohledávka, svědčí tatáž práva, jaká měl ten, kdo mu ji postoupil. Jedná se o to, jaká práva má tu zákon na mysli. Dle ustanovení §u 1392 obč. zák., převede-li někdo pohledávku na jiného a ten ji přijme, mění se právo a v poměr vchází nový věřitel a dle ustanovení §u 1393 obč. zák. postoupiti se mohou všechna práva, která se dají zciziti, nikdo však nemůže postoupiti práva, která lpí na jeho osobě a tedy s ní pomíjejí. Konečně dle ustanovení §u 1396 obč. zák. dlužník, i když o postupu byl zpraven, nepozbývá námitek, jimiž může čeliti pohledávce. Z těchto ustanovení nutno dovoditi, že mají na mysli jen hmotné a nikoliv procesuální účinky postupu a že právo dlužníka uplatňovati námitky proti pohledávce i vůči postupníku vztahovati se může jen k námitkám, vyplývajícím z práva hmotného a z práva procesuálního nejvýše jen potud, pokud týkati se mohou existence a rozsahu pohledávky. Ujednání stran o podrobení se příslušnosti soudu jest právem procesuálním, nezcizitelným, jednostranně nepřevoditelným. Nepřechází proto při postupu pohledávky s ní na nového nabyvatele. Nemůže se proto žalobce z důvodu postupu dovolávati místní příslušnosti soudu prvého. Jinak by tomu ovšem bylo, když hned v objednacím listu, dříve než jej druhá strana podepsala, nebo ve faktuře před jejím odesláním uvedena jest doložka, že pohledávka se postupuje a druhá strana bez námitek objednací list podepíše, nebo fakturu přijme. V takovém případě uzavírá druhá strana ujednání o podrobení se příslušnosti soudu zároveň s postupníkem.Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.Důvody:K odůvodněni sudiště podle §u 87 písm. a) j. n. se vyžaduje, by jeho podmínky tu byly v době kupu. Nižší soudy právem nepochybují, že tomu tak bylo v tomto případě. Podle §u 1394 obč. zák. jsou postupníkova práva totožná ve příčině postoupené pohledávky s postupitelovými právy. Pohledávka postupem nedoznává změny. Na postupníka přecházejí také vedlejší práva. Nepřecházejí na něho postupitelovy ryze osobními poměry odůvodněné, a jenom jemu osobně příslušející výhody, nesouvisející s objektivní povahou postoupené pohledávky. Není takovýmto přísně osobním právem postupitelovým, které by nemohlo podle §u 1394 obč. zák. přejíti na postupníka, podle §u 87 písm. a) j. n. pro určitou pohledávku uskutečněná zvláštní příslušnost soudní, nýbrž sluší uznati, že podle tohoto předpisu již odůvodněná příslušnost soudní stává se vedlejším právem pohledávky, přecházejícím s jejím postoupením s postupitele na postupníka. Nemůže býti také přehlíženo, že jde o soudní příslušnost mezi stranami ujednanou, a že také z této příčiny nesmí změnou v osobě věřitele právní postavení dlužníka v nižádném, tudíž ani v procesuálním směru býti zhoršeno, což by mohlo nastati, kdyby postupem pohledávky směl býti připraven o výhody, které si s prodávajícím úmluvou o příslušnosti zabezpečil. Právem se tedy žalobkyně jako postupnice sporné pohledávky dovolávala soudní příslušnosti podle §u 87 písm. a) j. n., pro tuto pohledávku jejím postupitelem nabyté.