NPD documents search: Boh. adm., 17 (1935), sv. 2

Čís. 4577.

V nesporném řízení jest třetí stolice oprávněna zjistiti samostatně skutkové okolnosti na základě spisů a to po případě i odchylně od nižších stolic.
Stačí, byla-li žádost dle §u 168 obč. zák. podána již před porodem dítěte, třebas bylo o ní teprve po něm rozhodnuto. Oprávněnost žádosti jest posuzovati dle doby jejího podání.
Nikoliv sice dle §u 167 obč. zák., za to však dle §u 168 obč. zák. lze se domáhati všeho, co novorozeně potřebuje, by bylo udrženo na živu. Patří sem i dětský vozík, vložka do vozíku a dětské prádlo.
(Rozh. ze dne 21. ledna 1925, R I 38/25.)
Nemanželská matka domáhala se na nemanželském otci, uznavším otcovství, náhrady útrat slehnutí a šestinedělí. Soud prvé stolice přiznal matce výživné 25 Kč denně, dále pak kromě jiných položek též náhradu nákladu, jejž vynaložila na opatření dětského kočárku, vložky do kočárku a dětského prádla. Rekursní soud napadené usnesení zrušil.
Nejvyšší soud změnil napadené usnesení v ten rozum, že obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Napadené usnesení rekursního soudu nenaznačuje přesně, pro které vady usnesení první stolice vlastně bylo zrušeno. Pokud mu vytýká, že překročilo žádost nemanželské matky, protože žádala jen o složení účtovaných částek na soudě, kdežto první soud odpůrci uložil placení do 14 dnů pod exekucí, jde napadené usnesení samo nad meze stížnosti, která proti tomuto výroku ani nesměřuje. Jinak nařizuje napadené usnesení druhé stolice již jen, k čemu bude soudu prvé stolice při novém rozhodování přihlížeti, pravíc, že bude především zjistiti, zdali jsou uskutečněny předpoklady §u 168 obč. zák. co do potřebnosti nemanželské matky jakož i zda nemanželská matka nepropadla nemravnému životu. Hned po té však podotýká samo, že první soud pátrání o řečených okolnostech zavedl, ale v usnesení je nechal nepovšimnuty. Z toho nutno souditi, že první soud podle názoru rekursního soudu vyšetřených okolností jen neocenil anebo po stránce právní mylně posoudil. Avšak tím ještě nebyla zavdána příčina, by usnesení prvního soudu bylo zrušeno. Bylo naopak na rekursní stolici, by sama o rozhodných okolnostech na základě konaného šetření zjištění učinila a jejich právní význam posoudila a o věci podle toho rozhodla. Jen kdyby byla měla za to, že konaná šetření neposkytují po stránce skutkové úplného vysvětlení a nedovolují po stránce právní důkladného posouzení věci, a kdyby se jí při tom nebylo zdálo býti účelnějším, případné nedostatky řízení odčiniti pouhým jeho doplněním, mohla usnesení prvního soudu zrušiti a naříditi mu nové jednání a rozhodnutí. Pak by mu ovšem také byla musila svůj odchylný právní názor vyložiti a přesně mu naznačiti, proč a v kterých směrech pokládá řízení za vadné a které jednotlivé okolnosti, po případě i kterými průvodními prostředky měly býti zjištěny. Ježto však oněch předpokladů, by usnesení prvního soudu bylo zrušeno, podle obsahu spisů a napadeného usnesení soudu druhé stolice samého vůbec nebylo, měl rekursní soud ihned uznati ve věci samé. Když tak neučinil, jest se tohoto úkolu ujati třetí stolici, která je v nesporném řízení oprávněna skutkové okolnosti samostatně zjistiti na základě spisů a to, pokud k tomu shledává důvod, i odchylně od nižších stolic. Dovolací soud nemá stížnost nemanželského otce proti rozhodnutí prvé stolice za důvodnou. Žadatelka opírá svoji žádost výslovně o § 168 obč. zák., podle něhož ji také podala již před porodem dítěte. Že se vyřízení žádosti opozdilo a rozhodnutí prvé stolice bylo vydáno až po porodu, na podstatě žádosti ničeho nemění (viz plen. rozh. tohoto Nejvyššího soudu ze dne 13. března 1922, čís. pres. 1295/21 sb. n. s. čís. 1537). Je proto oprávněnost žádosti posuzovati podle doby jejího podání. Tehdy bylo však naprosto nejisto, kdo vydání v §§ 167 a 168 obč. zák. blíže naznačené ponese, po případě bude-li míti úmysl použití ustanovení §u 1042 obč. zák. Také nebylo zákonného základu s touto otázkou se obírati. Záleželo jen na tom, zdali žadatelka byla navrhovaného opatření potřebná a nevedla-li necudný život. V obou směrech nezůstavil výsledek šetření soudem prvé stolice sebe menších pochyb, že tyto předpoklady tu byly, že totiž necudný život nevedla, že bez podpor se strany svých rodičů by byla vydána nouzi a že její otec tehdy odepíral, ji podporovati. Měla proto nárok na opatření v §§ 168 a 167 uvedená. K těm patří především zajištění výživného. Jeho výši 25 Kč denně určil okresní soud zcela skrovně, když se uváží, že nejnižší ošetřovací útraty v nemocnici pro rodičky činí 22 Kč denně, přijetí do nemocnice je obmezeno na případy bezpodmínečné nutnosti, která tu ani nebyla tvrzena, a že, jak všeobecně známo, ošetřování nemocných v domácnosti je nepoměrně dražší. Dále je v návrhu podle §u 168 obsažen nárok na výživu dítěte pro dobu prvních tří měsíců. K výživě dítěte patří ve smyslu §u 168 — rozdílem od §u 167, jenž se vztahuje jen k nákladům šestinedělí — vše, co novorozeně potřebuje, by bylo udrženo na živě (§ 672 obč. zák.), patří k ní proto zejména i dětský vozík, nahrazující podle nynějších zvyků dětskou postýlku (kolébku), vložka do postýlky (vozíku) a dětské prádlo. Zajištění tohoto vydání mohla těhotná žádati a musilo jí býti přiřknuto.

Citace:

č. 4577. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 138-140.