Čís. 14314.Nepřípustnost rekursu do rozhodnutí podaného jen proto, že jest opatřeno důvody, ač toho zákon nepředpisuje.(Rozh. ze dne 16. dubna 1935, R I 393/35.)Konkursní komisař nevyhověv rekursu úpadcovu podle § 192 (3) konk. řádu předložil jej rekursnímu soudu k rozhodnutí. Usnesení své odůvodnil. Rekursní soud odmítl rekurs. Důvody: Stěžovatel stěžuje si jen do toho, že, ač žádal konkursního komisaře, by jeho rekursy předkládal vrchnímu soudu k rozhodnutí bez komentářů a vyjádření, komisař tomu nevyhověl a postupoval tak proti výnosu presidia krajského soudu v K. H. Vytýká, že konkursní komisař odůvodňuje svoje usnesení vydaná dle ustanovení § 192 odst. 3 konk. ř., zejména, když na svém rozhodnutí trvá. Podle § 192 konk. ř. jest sice ku stížnosti legitimován každý účastník, který jest stižen rozhodnutím konkursního soudu nebo konkursního komisaře, pokud není rekurs v některém případě výslovně vyloučen. Úpadce však není stižen napadeným rozhodnutím v tomto smyslu a pokud si stěžuje na to, že napadené usnesení bylo také odůvodněno podle odst. 3 § 192 konk. ř., stěžuje si neprávem. Každá usnesení vydaná podle odst. 3 § 192 konk. ř. nutno odůvodniti již proto, že podle odst. 1 § 192 konk. ř. mohou býti v rekursu uváděny nové skutečnosti a nabízeny nové důkazy. Nerozhodno jest, zda setrvá se anebo změní se podle odst. 3 § 192 kok. ř. původní rozhodnutí.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody:Opravným prostředkem lze napadati jen výrok rozhodnutí, ježto jen tento jest zúčastněn právní moci, Důvody jako takové nelze o sobě napadati, pakli se z toho nevyvozuje nesprávnost výroku, a důsledně není přípustné napadati rozhodnutí jen z toho důvodu, že jest opatřeno důvody, ač to zákon nepředpisuje, jakž tomu jest v případě, kde konkursní komisař, nevyhověv sám rekursu proti jeho rozhodnutí podle § 192 odstavec (3) konk. ř. předloží spisy rekursnímu soudu k rozhodnutí. Míní-li rekurent, že přičleněním důvodů může utrpěti újmu tím, že rekursní soud by mohl jimi býti sveden osvojiti si je a dospěti k nesprávnému rozhodnutí, přehlíží, že domnělý vliv důvodů na rozhodnutí rekursního soudu o rekursu, jemuž konkursní komisař s odůvodněním nevyhověl, odstraniti nelze. Rekurs proti odůvodnění konkursního komisaře má proto jen účel, aby pro příště byl zabráněn takový postup konkursního komisaře, což není ovšem účelem řádného opravného prostředku, ano by šlo jen o theoretické pro souzený případ bezpodstatné rozhodnutí. Rekurs takového obsahu jest podle zákona nepřípustný.