Čís. 4402.

Předmětem vyzrazení cizí moci po rozumu § 6 čís. 2 zák. na ochr. rep. může býti i skutečnost, třebaže v tuzemsku poněkud nebo v určitém obvodu obecně známá, že se v určité továrně vyrábí třaskavina používaná k vojenským účelům (pyroxylin), a vyzvídáním podle druhého odstavce může býti po případě i zjišťování oné skutečnosti dotazováním se osob blízko místa výroby žijících a svádění jich k opatření třaskaviny z továrny.
Pyroxylin není vhodným předmětem přestupku podle § 2 (přečinu podle § 3) zák. o třaskavinách.
(Rozh. ze dne 20. dubna 1932, Zm I 941/31.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Chrudimi ze dne 14. září 1931, jímž byli obžalovaní podle § 259 čís. 3 tr. ř. zproštěni z obžaloby, Angelo S. pro zločin vojenské zrady podle § 6 čís. 2—2. zákona na ochranu republiky, a František F. pro zločin neoznámení trestného podniku podle § 12 čís. 1—2 téhož zákona, Angelo S. pak byl uznán vinným jen přečinem podle § 8 tr. zák. a § 3 zákona ze dne 27. května 1885, čís. 134 ř. zák., — zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu a věc vrátil soudu prvé stolice, by ji znova projednal a o ní rozhodl, mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmateční stížnosti, jež napadá rozsudek prvé stolice v celém rozsahu, vytýkajíc mu zmatečnost podle § 281 čís. 5, čís. 9 a), čís. 10 tr. ř., nelze upříti důvodnost. Napadený rozsudek bere za prokázáno, že obžalovaný S., dověděv se z novin, že se pyroxylin vyrábí v jedné továrně u P., jezdil několikrát z Prahy do P., zeptal se tam spoluobžalovaného F-y, zda v p-cké, přesněji v s-ské prachárně vyrábějí pyroxylin, přijal od F-y, jemuž řekl, že by pyroxylin potřeboval — slib, že ho s někým v továrně seznámí a pokusí se pyroxylin opatřiti, že při nové návštěvě P. žádal S. F-u znovu, by se postaral o pyroxylin, a že později S. žádal i svědkyni P-ovou, by mu opatřila z p-cké prachárny pyroxylin. Podřadění tohoto skutkového děje ohledně obžalovaného S-a ustanovení § 6 odst. č. 2 případ 2. a ohledně obžalovaného F-y ustanovení § 12 odst. č. 1 případ 2. zákona na ochranu republiky odmítá rozsudek mimo jiné proto, že se S. ptal jen na okolnost všeobecně známou, zda se v továrně vyrábí pyroxylin, a není prokázáno, že chtěl vyzvídati postup výroby pyroxylinu nebo výrobní schopnost továrny. Důvodně vytýká stížnost tomuto předpokladu formální vadnost podle čís. 5 § 281 tr. ř., záležející v tom, že rozsudek neuvádí žádné důvody pro výrok, že jde ve výrobě pyroxylinu v s-ské továrně (prachárně) o skutečnost všeobecně známou; odůvodněním tohoto výroku není předchozí reprodukce obhajoby obžalovaného S-ova, že se dověděl z novin, že se pyroxylin vyrábí v jedné továrně u P., protože dotčená novinářská zpráva — je-li obhajoba vůbec pravdivá — naznačila jen krajinu výroby, kdežto v udánlivě všeobecně známé skutečnosti jde o přesně označené místo výroby. V právu je stížnost i, vytýkajíc onomu předpokladu, pokud je jím v tuzemsku známé místo výroby třaskaviny, používané k vojenským účelům, vyřazeno z pojmu skutečností, které mají zůstati utajeny pro ochranu republiky a tím z dosahu ustanovení § 6 odst. č. 2 zákona na ochranu republiky, právní mylnost, připomínajíc, že, i kdyby bylo u nás, přesněji v tuzemsku známo, že se v s-ské továrně vyrábí pyroxylin, jest na okolnost tu pohlížeti jako na takovou, která musí byti utajována v zájmu obrany státu. Jestiť — jak vysloveno v rozh. čís. 3156 (srovnej i rozh. čís. 2137 sb. n. s.) — vojenským tajemstvím (předmětem ustanovení § 6 odst. č. 2 zákona na ochranu republiky) vše, co má vztah k vojenské obraně státu a dotýká se jeho branné zdatnosti za války tak úzce, že jeho vyjevení cizí moci může tuto zdatnost seslabiti; není tudíž na místě omezovati onen zákonný pojem a tím účinnost citovaných ustanovení zákona na vojenská tajemství v užším, technickém slova smyslu; náležejí sem naopak i skutečnosti, opatření a předměty, které jsou takové povahy, že je v zájmu obrany republiky, by se o nich nedověděla cizí moc, třebaže nejsou přímo tajeny, po případě vzhledem k povaze věci ani tajeny býti nemohou, jsouce v tuzemsku snadno přístupné, veřejné a obecně známé, na př. ze zpráv novinářských. Předmětem vyzrazení cizí moci může proto býti i skutečnost, třebaže v tuzemsku poněkud anebo v určitém obvodu obecně známá, že se v určité továrně vyrábí třaskavina, používaná k vojenským účelům, a vyzvídáním za účelem vyzrazení cizí moci mohlo býti zjišťování skutečnosti, že se v s-ské továrně vyrábí pyroxylin, dotazováním se osob blízko místa výroby žijících a sváděním jich k opatření pyroxylinu z oné továrny, najmě když touto činností, přesněji příznivým výsledkem jejím byla by místně a snad i věcně neurčitá zpráva novinářská vystupňována v místně a věcně určitou jistotu, která by cizí moci v případě války umožňovala zasáhnouti brannou moc Čsl. republiky leteckým útokem v bodu pro zásobování vojska střelivem velmi citlivém.
Vylíčenou formální vadností a právní mylností onoho předpokladu stává se vratkým i konečný závěr, že v činnosti obžalovaného S-a není splněna skutková podstata zločinu § 6 čís. 2 2. zákona na ochranu republiky, a jelikož tento závěr je jedinou oporou dalšího závěru, že nebyl spoluobžalovaný F. povinen oznámiti činnost S-ovou úřadu, také závěr, že není v opomenutí obžalovaného F-y skutková podstata zločinu § 12 č. 1. 2. cit. zák. Důsledkem toho bylo zmateční stížnosti, aniž třeba zabývati se ostatními jejími vývody, vyhověti a z důvodu č. 5 a č. 10, po případě 9 a) § 281 tr. ř. napadený rozsudek zrušiti, a to v celém rozsahu, protože podkladem odsuzující části rozsudku je týž skutek, který je podkladem části zprošťujícího výroku, týkající se obžalovaného S-ova. Odsuzující část rozsudku bylo zrušiti tím spíše, an je výsledkem nesprávného použití zákona i sama o sobě; podle posudku je pyroxylin nitrocellulosou s vysokým obsahem dusíku a malé rozpustnosti; podle § 1 č. 3 vládního nařízení ze dne 8. listopadu 1920, čís. 615 Sb. z. a n. jsou předmětem (státního) monopolu výbušných látek všechny druhy nitrocellulosy; podle čtvrtého odstavce § 1 zákona ze 27. května 1885, č. 134 ř. zák. nevztahuje se ustanovení prvního odstavce o nutnosti úředního povolení k výrobě, dání v oběh, přechovávání a dopravě třaskavin na třaskaviny státního monopolu; důsledkem toho nemůže býti pyroxylin ani vhodným předmětem jednání, které tresce (jako přestupek § 2 cit. zákona a) jako přečin § 3 cit. zákona (srovnej rozhod. čís. 1896, 2536 sb. n. s.), pod který napadený rozsudek podřaďuje souzený skutek obžalovaného S-ova.

Citace:

Čís. 4402. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1933, svazek/ročník 14, s. 100-102.