NPD documents search: Váž. civ., 4 (1922)

Čís. 15043.

Podle § 13 vl. nař. ze dne 23. září 1920 čís. 545 Sb. z. a n. jsou povinni spoluvlastníci zcizené nemovitosti zaplatiti dávku z přírůstku hodnoty rukou nerozdílnou. Zaplatil-li nabyvatel dávku za několik spoluvlastníků-zcizitelů, jest oprávněn domáhati se postihem podle § 1358 obč. zák. náhrady na každém spoluzciziteli solidárně.
(Rozh. ze dne 13. března 1936, Rv I 59/34.)
Žalobce tvrdí, že se žalovaní při prodeji nemovitosti zavázali zaplatiti solidárně dávku z přírůstku hodnoty; to však neučinili, takže ji musili zaplatiti kupitelé, kteří mu tuto pohledávku postoupili, a domáhá se jejího solidárního zaplacení na prodatelích. Nižší soudy uznaly podle žaloby, odvolací soud k odvolání žalovaného Josefa P-a, v němž popíral povinnost zaplatiti dluh solidárně s druhou žalovanou, z těchto důvodů: Byl-li dluh prodávajících vůči zemskému inspektorátu solidární, zůstal takovým též vůči cedentům žalobcovým. Ustanovení § 1358 obč. zák. nerozeznává, z jakého titulu vznikl dluh třetí osobou zaplacený, a proto jest bez významu, že dávka byla uložena prodávajícím z důvodu veřejnoprávního a že též na takovém důvodu se zakládalo ručení cedentů za její zaplacení. Tvrzení žalovaného, že postupitelé žalobcovi platili jen svůj dluh založený na dávkovém řádě, odporuje jak obsahu záručního platebního rozkazu, tak i dávkovému řádu, dle něhož dávkou povinným jest prodávající, kdežto kupující za zaplacení dávky jen subsidiárně ručí. Nepochybil tudíž prvý soud, když uznal prvžalovaného povinným zaplatiti náhradu dávky žalobci solidárně s druhožalovanou.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolací soud přezkoumav rozsudek odvolacího soudu na podkladě uplatňovaných dovolacích důvodů a v mezích dovolacích návrhů, shledal, že napadený rozsudek odpovídá jak stavu věci, tak i zákonu, takže není důvodu, aby byl změněn nebo zrušen (čl. I. zák. z 11. prosince 1934 čís. 251 Sb. z. a n.). K vyvrácení vývodů dovolání stačí poukázati na ustanovení § 13 vládního nařízení ze dne 23. září 1920 čís. 545 Sb. z. a n., podle něhož jsou povinni zcizitelé nemovitosti zaplatiti dávku z přírůstku hodnoty rukou nerozdílnou, a nabyvatel ručí za dávku při nedobytnosti u zcizitele, a na rozhodnutí uveřejněné pod čís. 5504 Sb. n. s.

Citace:

č. 15043. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 324-325.