Authors:
= Boh. adm., 6 (1924), sv. 2
PDF

Č. 4097.


Dávka z přírůstku hodnoty: I v řízení o vyměření dávky z přírůstku hodnoty je přípustný důkaz obchodními knihami a stačí, když strana důkaz ten nabídne, aniž zároveň knihy předloží.
(Nález ze dne 10. listopadu 1924 č. 19763.)
Prejudikatura: Boh. 3286 adm.
Věc: Natalie R. ve Vídni proti zemskému správnímu výboru v Praze stran dávky z přírůstku hodnoty.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím byla odvolání st-lčina z platebního rozkazu insp. zemsk. dávek v Praze v příčině dávky z přírůstku hodnoty z převodu nemovitostí kupní smlouvou z 31. prosince 1920 zcizených ve vložce — —, pokud jde o přípočty dle § 8 dávk. řádu uplatněné, zamítnuta z důvodu, že dle § 16, odst. 2 dávk. řádu z r. 1920 zcizitelka jest povinna, tvrzené připočítatelné náklady uvésti hned v přiznání dávkovém podrobně a sama nejpozději ještě před vydáním platebního rozkazu prokázati, čehož neučinila. — —
O stížnosti, vytýkající rozhodnutí tomu vadnost řízení, uvážil nss toto:
Žal. úřad vychází z názoru, že strana neučinila zadost své průvodní povinnosti v § 16, odst. 2 dávk. řádu upravené pouhým nabídnutím důkazu obchodními knihami v přiznání.
Názor tento nelze uznati správným. Nss vyslovil již ve svém nál. Boh. 3286 adm. právní názor, že ustanovení § 16, odst. 2 dávk. řádu nelze vykládati v ten smysl, že strana jest povinna, aby předložila tako- vý průvodní prostředek, kterým tvrzené okolnosti přímo prokázány býti musí, což by bylo možné jen u důkazu listinami, nýbrž že zákon nevylučuje žádného průvodního prostředku v řízení správním přípustného, tak že strana, jíž není možno, aby již v přiznání předložila listinné důkazy, jest oprávněna, aby nabídla důkaz o svém tvrzení každým průvodním prostředkem v řízení správním přípustným a že již tím zadost učiní své průvodní povinnosti dle § 16, odst. 2.
V takovém případě nemůže úřad nabídnutý důkaz jednoduše pominouti a vysloviti preklusi, naopak úřad jest povinnen, aby nařídil čeho potřeba, aby důkaz byl proveden.
Nemůže býti pochybnosti o tom, že též v řízení správním jest přípustný důkaz obchodními knihami, že stačí, nabídne-li strana důkaz ten, aniž by současně obchodní knihy předložila, a že jest věcí úřadu, aby nabídnutý důkaz vhodným způsobem provedl. V té příčině budiž poukázáno na předpisy § 272 a násl. zák. z 23. ledna 1914 č. 12 ř. z. (novely k zák. o osobních daních). Náleželo proto úřadu žal., pokud se týče vyměřujícímu, aby důkaz obchodními knihami v přiznání nabídnutý vhodným způsobem provedl a pak průvodní moc obchodních knih posoudil, uváživ všechny okolnosti případu.
Ježto úřad pro nesprávné právní posouzení věci tento postup nezachoval, není nař. rozhodnutí, pokud jím zamítnuta byla stížnost včas proti platebnímu rozkazu podaná, v zák. odůvodněno a bylo je proto dle § 7 zák. o ss zrušiti. — — —
Citace:
č. 4097. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 761-762.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).