NPD documents search: Boh. adm., 16 (1934), sv. 1

Č. 5128.

Samospráva obecní: Jednotliví poplatníci nejsou legitimováni k tomu, aby poháněli obecního starostu k odpovědnosti za vydání učiněná mimo rozpočet a dodatečně neschválená.
(Nález ze dne 16. listopadu 1925 č. 22062).
Věc: Josef J. a František Ř. v R. proti zem. správnímu výboru v Praze o zodpovědnosti starosty za náhradu škody způsobené obci.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-lé spolu s jinými poplatníky žádali osk-i v Soběslavi o zákonnou ochranu proti tomu, že býv. obecní starosta Josef H. vyplatil na opravu obecní kapličky 4180 Kč, ač položka ta nebyla v rozpočtu, ani nebylo dodatečně usneseno ji vyplatiti.
Osk zamítla stížnost tuto z důvodů věcných, zsv v Praze pak nař. rozhodnutím další stížnost odmítl jako nepřípustnou.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss toto:
Žal. úřad založil své rozhodnutí na předpisech § 16 odst. 7 a § 10 odst. 5 ve spojení s § 5 odst. 4 zák. z 12. srpna 1921 č. 329 Sb., dle nichž náleží jen obci samotné a osobě ke zodpovědnosti pro zaviněnou škodu volané postavení procesní strany v řízení správním, ve kterém má býti určena povinnost některého funkcionáře obecního k náhradě škody způsobené obci porušením předpisu § 5 resp. § 10 cit. zák. Tento názor pokládá stížnost za nezákonný a odvolávajíc se na předpisy §§ 72 a 99 ob. zříz. pro Čechy, dovozuje, že v daném případě jde o výdej obecní, proti němuž mohou jednotliví občané podávati buď připomínky nebo stížnost.
K tomu dlužno připomenouti, že tu nejde o rozpočet (o němž ostatně již neplatí § 72 ob. zříz., nýbrž §§ 6 a násl. fin. novely č. 329/1921), nýbrž o vydání mimo rozpočet. O takových vydáních předpisuje § 10 fin. nov., že nesmějí býti učiněna, dokud není pro ně zabezpečena úhrada. Jako jest starosta obce zodpověděn z hospodářské správy obce vůbec (§ 16 odst. 7 1. c), tak zodpovídá i za vydání, jež učinil buď na základě neplatného usnesení ob. rady (§ 10 odst. 3), nebo jež učinil, nemaje usnesení vůbec, mimo rámec pravoplatně stanoveného rozpočtu.
Ve všech těchto případech platí o vymáhání náhrady škody obdobně, co ustanoveno jest v odst. 4 a 5 § 5 fin. nov. to jest, že o povinnosti k náhradě škody rozhoduje bezprostřední hospodářský úřad dohlédací, o výši náhrady řádný soud. Z výroku úřadu dohlédacího pak přiznáno jest právo odvolací pouze obci a osobě, o jejíž povinnost k náhradě jde.
St-lé nevolili tedy správnou cestu, když na jednání býv. starosty podali stížnost k osk, když starosta dle § 66 ob. zříz. odpovídá ze svého jednání úředního obci, ale když osk stížnost jejich již z tohoto důvodu neodmítla, nenabyli tím legitimace k podání stížnosti další.
Zsv, na nějž podáním stížnosti přešlo právo rozhodovati o sporné otázce vcelku a od základu, posoudil věc správně, když st-lům vůbec odepřel legit. k pohánění starosty ke zodpovědnosti za vydání učiněná mimo rozpočet a dodatečně neschválená, když dle § 5 odst. 4 fin. nov. stranou v takovém řízení jsou pouze obec a osoba k náhradě poháněná.
Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 6664. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 90-91.