NPD documents search: Boh. adm., 5 (1923), sv. 1

Čís. 2057.

Náklady dopravy poraněného k lékaři patří k nákladům léčebním, je-li taková doprava okolnostmi odůvodněna (§ 152 tr. zák., § 1325 obč. zák.).
(Rozh. ze dne 25. srpna 1925, Zm I 462/25.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského jakožto nalézacího soudu v Hradci Králové ze dne 11. května 1925, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem těžkého poškození na těle podle §u 152 tr. zák. a nevyhověl jeho odvolání z výroku o soukromoprávních nárocích. V otázce, o niž jde, uvedl v
důvodech:
Obžalovaný se odvolal z výroku o soukromoprávních nárocích, tvrdě, že nebyly prokázány co do své účelnosti a důvodnosti. Zejména prý není odůvodněno přisouzení náhrady za povoz k lékaři, protože poškozený mohl dobře choditi, a bolestné 300 Kč prý bylo přisouzeno neprávem a bezdůvodně vysoko. Než poraněný má zákonný nárok na náhradu léčebních útrat a bolestného (§ 1325 obč. zák.). Náklady dopravy poraněného k lékaři patří k nákladům léčebním, je-li taková doprava okolnostmi odůvodněna. V tomto případě bylo odůvodněno dopraviti poškozeného povozem k lékaři, protože byl těžce poraněn. Výši bolestného mohl soudce ustanoviti podle volného uvážení (§ 272 c. ř. s.), maje pro ně dostatečný základ ve znaleckém posudku. Přisouzené bolestné není nikterak přemrštěným se zřetelem na intensitu poranění. Odvolání proti přisouzení ostatních soukromoprávních nároků odůvodňuje stěžovatel pouhým popřením jejich účelnosti a důvodnosti, neuváděje bližších okolností. Nelze seznati, v čem ony vady spatřuje. Odvolání v tomto směru není odůvodněno. Proto mu nebylo vyhověno.

Citace:

č. 2057. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7, s. 430-431.