NPD documents search: Právník, 69 (1930) - Potřeba práva sloužícího životu národa.

Deník.

Potřeba práva sloužícího životu národa.
U příležitosti III. sjezdu čsl. právníků v Bratislavě pojednal prof. Dr. Jar. Kallab o předmětu v nadpise naznačeném. Pro zajímavost dlužno uvésti stať, jednající o úloze právníků, jež jim připadá v nové demokratické době. »Veřejnost, zvláště veřejnost politicky činná,« uvádí autor, 1 »jest velmi nakloněna podceňovati tuto úlohu. Domnívá se, že tím, že určité pravidlo se čte v zákonech, stalo se již tělem. Neuvědomuje si obtížnou práci zachytiti ony nesčetné nitky křížících se živých zájmů, jež jest svésti podle osnovy zákonem dané ve vzorec, o nějž zákonodárci šlo. Ale ani právníci nejsou si vždy vědomi toho, že nejde jen o slova zákona, nýbrž o jejich moc a sílu. Mnohé láká možnost vyhověti slovům, aniž věnují pozornost cíli, jenž slovy zákona byl sledován.
Překonati obtíže z toho plynoucí je další obtížnou úlohou dnešního našeho právnictva. Jest zde dvojí nebezpečí: na jedné straně jsou to ti právníci, kteří se starým právním řádem do sebe vsáli ducha absolutistického státu. Tento netvořil, netrpěl individualit. Proto vyžadoval si od svých právníků trpné plnění příkazů a viděl raději, jestliže vyřízení věci se vleklo získáváním pokynů nejvyšších míst, než snahu, myšlenku v zákoně vyjádřenou uskutečniti tak, jak nejlépe hoví potřebám daného případu. Tu je pramen oné záplavy prováděcích nařízení k zákonům a prováděcích instrukcí k těmto prováděcím nařízením, i oné snahy soustřediti všechno rozhodování v nejvyšších místech, jež z právníků činí pouhé vykonavatele příkazů několika osob, jež, třeba by byly sebe zdatnější, brzy utonou v záplavě úkolů, jež se tak u nich kupí, a jež přirozeně nejsou při nejlepší vůli a největších schopnostech s to, aby dosáhly takové prakse, jaké život potřebuje. Jest zde na druhé straně nebezpečí, jež se počíná jeviti zvláště u mladých právníků, kteří neprošli tuhou školou absolutistického nebo poloabsolutistického státu: nebezpečí zpolitisování, snaha vyhovovati nahodilým vlivům. Právník byrokrat jest stejným nebezpečím pro zdravý vývoj právnictví ve státě jako právník politik. Čeho jest nám třeba, jsou právníci, kteří by si byli vědomi velké odpovědnosti, jež jim je svěřena tím, že mají zásady v zákonech vyslovené uváděti v život. Takoví právníci vědí, že oni jsou odpovědni za, to, stane-li se slovo zákona tělem, že jejich jest to zásluhou nebo vinou, jestliže budeme míti právo skutečně sloužící životu národa jako celku, či budeme-li míti právo, jež překáží v životě nebo jednostranně slouží těm neb oněm zvláštním zájmům.
K tomu ovšem je třeba nejen, aby právníci byli si vědomi tohoto svého poslání v demokracii, nýbrž aby též toto jejich poslání bylo veřejností uznáváno. Jde zde ovšem o dva zjevy vzájemně se podmiňující. Právník byrokrat nebo naopak právník politik nikdy si nevymůže onoho uznání, jež přísluší skutečnému právníkovi. Na druhé straně právník, jehož činnost nedochází nikde uznání, na nějž naopak se hledí jako na neplodnou přítěž, jež jest ve státním životě trpěna potud, pokud slouží dočasným cílům dočasných držitelů moci, je přímo puzen k tomu, aby buď jako byrokrat se snažil svou úlohu si usnadniti a hlavně odpovědnost se sebe setřásti, anebo aby jako politik se sháněl po konjunkturálních ziscích osobních nebo stavovských ...«

Lidové Noviny z 12. X. 1930.

Citace:

Potřeba práva sloužícího životu národa.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1930, svazek/ročník 69, číslo/sešit 18, s. 606-608.