Čís. 2407.


Byl-li učiněn návrh na vydání rozsudku pro zmeškání dle §u 306 c. ř. s., lze přihlédnouti pouze ke spisům, které jsou při žalobě, nikoliv
však ke spisům, kterými byl důkaz pouze nabídnut, které by si však soud musel teprve opatřiti, kdyby jimi důkaz připustil.

(Rozh. ze dne 20. března 1923, Rv II 300/22.)
K žalobě o náhradu škody, jež vzešla žalobci tím, že byl pokousán
psem žalovaného, nedostavil se žalovaný k prvému roku u okresního soudu, načež k návrhu žalobce vynesen byl rozsudek pro zmeškání, jímž bylo žalobě vyhověno. Odvolací soud rozsudek
potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání mimo jiné z těchto
důvodů:
Dovolatel spatřuje dovolací duvod §u 503 čís. 3 c. ř. s. ve zjištění
odvolacího soudu, že se žalobce ani neodvolal na trestní spisy, pokud
jde o jeho pracovní nezpůsobilost, a že v této otázce přijal odvolací soud za základ svého rozhodnutí skutková tvrzení žalobní, jak je zjistil prvý soudce ve smyslu §u 396 c. ř. s. pro rozsudek pro zmeškání, ač tato skutková zjištění dle mínění dovolatelova odporují v podstatné části
trestním spisům. Než tomu není tak, neboť ze žaloby jest patrno, že
žalobce v ní nabídl důkaz trestními spisy pouze o tom, že rozsudkem
ze dne 10. ledna 1922 byl žalovaný odsouzen pro přestupek §u 391
tr. zák.
k pokutě 50 Kč a že žalobce byl se svým soukromoprávním
nárokem odkázán na pořad práva. Avšak i kdyby byl býval v žalobě nabídnut důkaz trestními spisy o tom, jak dlouho trvala pracovní nezpůsobilost žalobcova, nebyl soud oprávněn prováděti důkaz těmito spisy,
jenž přirozeně by vyžadoval předchozího průvodního usnesení, když
žalobcem byl učiněn návrh, aby proti žalovanému k roku se nedostavivšímu, byl vydán rozsudek pro zmeškání, neboť dle §u 396 c. ř. s.
lze v takovém případě přihlížeti jen ke spisům, které jsou při žalobě,
nebo při roku stranou předloženy byly, nikoliv však ke spisům, kterými
důkaz byl pouze nabídnut, které by však teprve soud musel si opatřiti,
kdyby ve sporu nabídnutý důkaz jimi připustil. Právem tudíž oba nižší sondy přijaly pro své rozhodnutí skutková tvrzení žalobní, »že žalobce
byl po 60 dnů úplně k práci nezpůsobilým« — jako pravdivá (§ 396
c. ř. s.
).
Citace:
č. 5511. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 625-626.