— 379 —
II.
Majitel silostroje zodpovídá za svého řidiče (chanffcura) i pak, když tento třetí osobou lstivým předstíráním byl k jízdě vylákán a při této úraz se stal.
1
K řidiči silostroje (šoféru) dostavil se neznámý pán, lstivě mu předstíraje, že majitel silostroje B. svoluje, by šofér jej zavezl na nádraží, více kilometrů vzdálené. Šofér, důvěřuje v slova neznámého, zavezl neznámou osobu na nádraží a když jel v noci zpět, přejel A., který utrpěl těžký úraz.
Žalobní nárok A-ův o náhradu škody byl vůči žalovanému majiteli silostroje B-ovi ve všech třech stolicích co do důvodu za oprávněný uznán.
Důvody
všech instancí jsou v otázce zodpovědnosti majitele silostroje souhlasný a uvádějí mezi jiným:
Nelze souhlasiti s hájením se obžalovaného, že by silostroj v době úrazu byl býval disposici majitele odňat; vždyť nelze přece přehlédnouti, že ona neznámá třetí osoba zákonem vyžadované disposice s vozidlem vůbec nevykonávala, kdežto přece zodpovědnost přechází z majitele na třetí osobu jen pak, když tato disposici onu vskutku měla. — 380
Žalovaný je v omylu se svým tvrzením, že šofér v době úrazu měl se pouze starati o čistění a uschování vozidla a že se ho proto jízda na základě fingovaného příkazu vykonaná netýče. Vždyť řidič právě tím zanedbal své povinnosti k uschování vozidla, že fingovaný příkaz vykonal, aniž se o správnosti údajů oné třetí osoby přesvědčil.
Ona třetí osoba lstivým předstíráním svým dosáhla sice po krátký čas použití automobilu pro své účely, ona ale nenabyla výlučné disposice nad silostrojem, kterážto jediná okolnost vylučuje závaznost majitele jeho.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 1913, č. j. Rv III 160/13.) Flieder.

1. Jinak jest v zákoně říšsko-německém. Ve spise: Die Haftpfiicht des Automobilhalters und des Eisenbahnunternehmers. Von V. Wilhelm Fuchs. Berlin. Verlag von Emil Ebering 1911, na str. 16 čteme: Ais Haftpílichtige nach dem Kraftfahrzeuggesetz kommen ausser dem Fahrzeughalter unter Umstánden auch andere Personen in Betracht. So bestimmt § 7, Abs. c, dass, wenn „das Fahrzeug ohne Wissen und Willen des Fahrzeughalíers von einem anderen in Betrieb gesetzt wird, dieser anstelle des Halters zum Ersatze des Schadens verpřlichtet ist“. Diese Bestimmung ist aus Billigkeitsgriinden zum Schutze des Halters gegen die Folgen, die durch unbefugtes Gebrauchen seines Kraftfahrzeuges durch einen anderen entstehen kónnen, in das Gesetz aufgenommen worden. Bei der unbefugten Inbetriebssetzung eines Kraftfahrzeugs durch einen anderen soli jedenfalls dieser anstelle des Halters haften. Er haftet also wie der Halter nach § 7 ff Kf.-G. und nicht nur neben ihm. Der Halter wird vonjeder Haftpfichtfrei. Vorausgesetzt ist dabei, dass ohne Wissen und Willen — beides muss zusammenkommen — des Halters der andere das Fahrzeug in Betrieb setzt. Der „andere“ ist jeder ausser dem wirklichen Halter des betreffenden Fahrzeugs Also auch die Familienangehörigen des Halters, sowie sein Chauffeur, der dann im Falle des Absatzes 3, wie der Halter selbst zu haften hätte.*