NPD documents search: Váž. civ., 12 (1930), sv. 2

Čís. 10175.

Pojišťovací smlouva.
V tom, že pojistník po doručení pojistky zaplatil prémii, jest spatřovati schválení pojistky, i když se uchylovala od pojišťovacího návrhu. Lhostejno, že pojistník pojistku napotom po delší době pozastavil. Nebyla-li pojistníku při jeho prodlení v placení následné premie vůbec dána jednoměsíční dodatečná lhůta, nepočala tříměsíční lhůta, ve které by pod sankcí zániku pojišťovacího poměru bylo nutno podati žalobu. Uděliti tuto dodatečnou lhůtu jest právem, není však smluvním závazkem pojišťovatele.
(Rozh. ze dne 26. září 1930, Rv I 1807/29.)
Proti žalobě pojišťovny o zaplacení pojišťovací premie splatné roku 1928 namítl žalovaný pojistník mimo jiné, že žaloba byla podána předčasně, ježto žalovanému nebylo pohroženo následky neplacení a nebyla mu dána dodatečná lhůta. Za řízení o žalobě vznesl žalovaný mezitímní návrh na zjištění, že pojistný poměr není stranami po právu. Procesní soud prvé stolice zamítl mezitímní určovací návrh žalovaného a uznal podle žaloby, mimo jiné z těchto důvodů: Dovolává-li se žalovaný § 29 poj. řádu, jehož ustanovení jest pojato do všeobecných pojišťovacích podmínek žalobkyně (čl. 9), budiž poukázána k tomu, že toto ustanovení jest zřejmě na prospěch pojišťovatele, by mu umožnilo vypověděti smlouvu bez výpovědní lhůty, a že, nepoužila-li žalobkyně tohoto ustanovení, nemůže z něho žalovaný odvozovati práv. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Po stránce právní nepřidává se sice odvolací soud k názoru prvého soudce, že celý § 29 poj. ř. (čl. 9 poj. podm.) jest jen ve prospěch pojišťovatele, by mu umožnil vypověděti smlouvu bez lhůty výpovědní a že pojištěný, nepoužije-li pojišťovatel tohoto práva, nemůže z toho vyvozovati práva. Ve prospěch pojišťovatele je jen ustanovení, že pojišťovatel může smlouvu vypověděti bez výpovědní lhůty, je-li pojištěný po uplynutí dodatečné lhůty v prodlení s placením. Ustanovení, že platí za výpověď, není-li nárok na prémii uplatňován do tří měsíců po uplynutí dodatečné lhůty, platí především ve prospěch pojištěného, neboť ustanovení to by bylo pro pojišťovatele bez významu, an jest zbaven povinnosti k plnění, nastane-li případ, na který se pojištění vztahuje, po uplynutí dodatečné lhůty a pojištěný v čase případu, na který se pojištění vztahuje, jest v prodlení s placením, leč že by nárok na prémii uplatnil na soudě. Zažaloval-li pojišťovatel do tří měsíců po uplynutí dodatečné lhůty prémii, smlouva nezanikla, pak-li jí nezažaloval, neručí, nastane-li případ, na který se pojištění vztahuje. Pojišťovatel nemá proto proč, by vypovídal smlouvu, když pojištěný do dodatečné lhůty nezaplatil premii. Naproti tomu stanovením tříměsíční lhůty má býti chráněn pojištěný v tom směru, že není již smlouvou vázán, když pojišťovatel prémii v čas nezažaluje. Jest otázkou, od kdy počíná tříměsíční lhůta. V § 29 poj. ř. (čl. 9 poj. podm.) stanoveno, že lhůta počíná po uplynutí dodatečné lhůty. V souzeném případě jest zjištěno, že bylo o prémii upomínáno. Žalovaný sám tvrdí, že dodatečná lhůta nebyla dána. Tříměsíční lhůta tedy ještě nepočala, smlouva pojišťovací jest ještě v platnosti a nemůže se žalovaný odvolávati na to, že pojišťovací smlouvu jest podle § 29 poj. ř. považovati za vypovězenou bez lhůty.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody:
V jednání dovolatele, který po doručení pojistky ze dne 5. března 1927 zaplatil pojistné bez námitek a teprve dne 2. července 1927 pozastavil pojistku, jest schválení pojistky, i kdyby bylo lze souditi, že se uchyluje od pojišťovacího návrhu, a že co do tvrzených úchylek jest ji proti pojišťovacímu návrhu pokládati za protinávrh.
Bylo zjištěno, že jednoměsíční dodatečná lhůta podle čl. 9 odst. 3 všeobecných pojišťovacích podmínek dovolateli vůbec nebyla dána. Jest schváliti právní názor napadeného rozsudku, že tříměsíční lhůta, do niž by pod sankcí zániku pojišťovacího poměru bylo nutno podati žalobu, dosud ani nepočala. Uděliti tuto dodatečnou lhůtu jest právem, není však smluvním závazkem (obdobný § 29 zákona ze dne 23. prosince 1917, čís. 501 ř. zák. dosud není účinný) žalující pojišťovny (slova »so kann der Versicherer, solange die Zahlung nicht erfolgt ist, den Vertrag ohne Kündigungsfrist kündigen«).

Citace:

Čís. 10175. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 419-421.