NPD documents search: Váž. tr., 8 (1926)

Čís. 2305.

Pro určení výše škody (§ 85 a) tr. zák.) jest v prvé řadě rozhodna absolutní škoda z poškození, která jen, je-li věc určena a způsobilá pro zvláštní, kromobyčejné účely, může okolností tou doznati dalšího zvýšení.
Neznalost skutečné ceny věci nesprošťuje pachatele tam, kde na této ceně spočívá zločinná kvalifikace zodpovědnosti za zločin.
(Rozh. ze dne 3. března 1926, Zm I 692/25.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčeni zmateční stížnost obžalovaných do rozsudku krajského soudu v Táboře ze dne 8. srpna 1925, pokud jím byli stěžovatelé uznáni vinnými zločinem veřejného násilí podle §u 85 písm. a) tr. zák.
Důvody:
Zmateční stížnost, uplatňujíc (číselně) zmatky §u 281 čís. 9 a) a 10 tr. ř., napadá jen odsouzení obžalovaných pro zločin podle §u 85 a) tr. zák. Jest však, pokud možno uznati ji po zákonu provedenou, bezdůvodná. Pokud zmateční stížnost pokouší se popírati úmyslnost, vědomou protiprávnost poškození obrazu, bez níž nelze mluviti o zločinu podle §u 85 a) tr. zák., stačí poukázati ji na výslovné, v rozsudku případně odůvodněné zjištění, že obžalovaní poškodili obraz zúmyslně a zlomyslně. Brojí-li stížnost proti rozsudkem zjištěné výši škody a tím proti zločinné kvalifikaci zlomyslného poškození cizího majetku, ježto při věci, určené podle své povahy ke zvláštním účelům, jest pro výpočet výše škody rozhodno, do jaké míry stala se věc poškozením nepoužitelnou pro tyto zvláštní účele (rozh. sb. n. s. 39), přehlíží, že v prvé řadě rozhodna jest pro určení výše škody absolutní škoda poškozením způsobená, která jen, je-li věc určena a způsobilá pro zvláštní kromobyčejné účely, může odolností tou doznati dalšího zvýšení. Pro zvláštní určování ceny výslechem znalce, ostatně při hlavním přelíčení nenavrženým, nebylo podle §u 99 tr. ř. podkladu. Proto také stačí, pokud zmateční stížnost snaží se popírati objektivní výši škody 200 Kč převyšující, poukázati ji na dotyčné o výpověď svědka Františka L-e opřené zjištění rozsudku. Pokud však zmateční stížnost, dovolávajíc se omylu, popírá subjektivní vědomí obžalovaných, že by škoda mohla 200 Kč převyšovati, přehlíží, že takový omyl v rozsudku není zjištěn a že nalézací soud neměl příčiny otázkou omylu se zabývati, poněvadž obžalovaní sami se omylem nehájili. Poukazovali sice oba obžalovaní při hlavním přelíčení na to, že jim cena obrazu nebyla známa. Avšak zmateční stížnost nevytýká pominutí této okolnosti v důvodech rozsudku jako formální zmatek (neúplnost §u 281 čís. 5 tr. ř.) a nelze k formální vadě (§ 290 tr. ř.) z úřední moci hleděti, i kdyby byla dána. Ostatně pouhá neznalost skutečné ceny věci nesprošťuje pachatele tam, kde na této ceně spočívá zločinná kvalifikace odpovědnosti pro zločin (rozh. sb. n. s. č. 97).

Citace:

č. 2552. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 690-693.