NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8435 —
Č. 8435.

Pošta. — Horní právo: * Rozhodčí soudy revírních bratrských pokladen ve smyslu zák. č. 242/22 nejsou státními úřady podle čl. II. č. 1. zák. č. 108/1865 ř. z. o osvobození od poštovného. (Jsou-li jim zákonně na roveň postaveny, nebylo řešeno).
(Nález ze dne 17. února 1930 č. 31014/28.)
Věc: Revírní bratrská pokladna a Rozhodčí soud revírní bratrské pokladny v M. proti ministerstvu pošt a telegrafů stran osvobození od poštovného.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Nař. rozhodnutím bylo vysloveno, že výhody, jichž požívají v pošt. dopravě pro svoji korespondenci řádné soudy jakožto úřady státní, t. j. osvobození od poštovného nebo nevyplacené podání výměrů, určených stranám, za něž se vybere od příjemce doplatné v částce jednoduchého výplatného, a bezplatné zpáteční lístky, nelze přiznati rozhodčím soudům revírních bratrských pokladen, ježto nejsou úřady státními. Tyto soudy musí tudíž svoji korespondenci, pokud to jest pošt. řádem předepsáno, plně vypláceti hned při podání; v případech, kde možno zásilky (psaní) podávati nevyplacené, vybere se od příjemce doplatné ve dvojnásobné výši scházejícího výplatného. Osvobození — Č. 8435 —
od poštovného přísluší jmenovaným soudům pouze ve stejném rozsahu jako soukromým stranám, t. j. zejména podle čl. II odst. 4 zák. č. 108/1865.
O stížnosti uvažoval nss následovně:
Podle čl. II č. 1 zák. z 2. října 1865 č. 108 ř. z. jest od zaplacení poštovného osvobozena úřední korespondence civilních a vojenských úřadů, pak jim po zákonu na roveň postavených orgánů, jejich přednostů, exponovaných úředníků ... Podle tohoto ustanovení požívají tedy osvobození od poštovného jednak civilní i vojenské úřady, jednak jim t. j. státním civilním a vojenským úřadům po zákonu na roveň postavení orgánové, jejich přednostové, exponovaní úředníci atd. — Státními úřady sluší rozuměti ony úřady, které stát sám jako orgány státní moci zřídil a které také sám vydržuje.
Z té okolnosti, že § 95 úst. listiny, podle něhož soudní moc v civ. právních věcech přísluší soudům civilním, uvádí jednak soudy řádné, jednak soudy mimořádné a soudy rozhodčí, neplyne ještě, že soudy rozhodčí jsou soudy státními, jak je má na mysli § 94 úst. listiny, neboť § 94 úst. listiny ve příčině organisace státních soudů, jejich příslušnosti věcné a místní, jakož i ve příčině řízení před nimi odkazuje na zvláštní zákon, aniž by chtěl veškery soudy rozhodčí, jež až dosud existovaly (srov. na př. čl. XII zák. z 1. července 1895 č. 112 ř. z.) prohlašovali za soudy státní. Tak dalekosáhlá změna v organisaci úřadů (soudů) státních byla by musila v úst. listině dojíti přesnějšího výrazu, než jak se stalo v §§ 94 a 95 úst. listiny. Že tomu tak jest, to potvrzuje i důvodová zpráva k úst. listině (tisk 2421/20 N. S.), v níž se k § 95 praví, že jest tu toliko povšechně vymezena příslušnost soudů trestních a soudů civilních, při kteréžto příležitosti se děje v úst. listině též výslovná zmínka o soudnictví rozhodčím, poněvadž stále vzrůstající důležitost tohoto soudnictví vyžaduje toho, aby svoji existenci opíralo přímo o ústavu.
Ani z té okolnosti, jak rozhodčí soudy revírních bratrských pokladen jsou složeny, jaká jest jejich kompetence, jak jest před nimi upraven způsob řízení a jaký význam pro řízení exekuční mají jejich nálezy resp. narovnání před nimi učiněná, neplyne ještě právní povaha soudů těch jako soudů státních, když jim chybí podstatné dva znaky státních úřadů, ježto stát jimi nevykonává žádných svých vlastních funkcí a těchto rozhodčích soudů také nevydržuje. Není tedy stížnost důvodná, pokud namítá, že tyto rozhodčí soudy jsou soudy státními. Leč zákon z r. 1865 přiznává osvobození od poštovného i orgánům, kteří státním civilním (vojenským) úřadům po zákonu jsou na roveň postaveni. Stížnost namítá také, že rozhodčí soudy revírních bratrských pokladen jsou státním soudům po zákonu na roven postaveny. Otázkou touto se však nss nemohl zabývati, ježto otázka ta žal. úřadem dosud řešena nebyla (§ 5 zák. o ss). Měl-li však žal. úřad úplně vyřešiti spornou otázku, zda rozhodčím soudům revírních bratrských pokladen přísluší osvobození od poštovného, nemohl se omeziti toliko na otázku, zda řečené rozhodčí soudy jsou soudy státními, nýbrž měl si vyřešiti i další otázku, zda zmíněné rozhodčí soudy nejsou civilním úřadům po — Č. 8436 —
zákonu na roveň postaveny, což však neučinil; jest proto nař. rozhodnutí neúplné a kusé a nezbylo, než je zrušiti podle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 8435. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 399-401.