Čís. 1631.
Uzavřely-li ve sporu advokátském strany po té, kdy bylo podáno odvolání, smír bez spolupůsobení advokátů, nelze v tom ještě spatřovati účinné zpět vzetí odvolání.
(Rozh. ze dne 19. dubna 1922, R I 373/22.)
Do rozsudku krajského soudu ze dne 9. listopadu 1921 vznesly obě strany dne 1., pokud se týče 7. prosince 1921 odvolání. Dne 22. prosince 1921 uzavřely strany bez spolupůsobení advokátů na okresním soudě smír o sporném nároku a vzdaly se odvolání, pročež odvolací soud obě odvolání odmítl. Důvody: Smírem ze dne 22. prosince 1921 u okresního soudu pozbyl rozsudek krajského soudu ze dne 9. listopadu 1921 účinnosti a obě strany vzdaly se odvolání již podaných. Ačkoliv pro tento spor bylo zastoupení advokáty nutným, byly strany k tomu ujednání oprávněny, aniž bylo zapotřebí přibrati advokáty, ježto smír jest úkonem dispositivním (§ 1380 obč. zák.) a nucené zastoupení advokátem platí jen pro úkony procesní (§ 26 c. ř. s.). Smírem byl sporný mezi stranami poměr odstraněn, není tedy již právního sporu, který by bylo cestou spornou určiti a poněvadž se strany umluvily na tom, aby rozsudek ze dne 9. listopadu 1921 byl zbaven účinnosti, není tu již rozsudku, který by bylo lze přezkoumati. Odvolání, o která tu jde, nemohou tedy býti způsobilým základem pro řízení odvolací. Odvolání však jsou také nepřípustná, poněvadž vzdání se strany působí potud, pokud narovnání jest po právu. Bylo proto odvolání obě dle §§ 472 čís. 2, 473 c. ř. s. v neveřejném zasedání odmítnouti.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil odvolacímu soudu, by jednal o odvoláních obou stran a rozhodl ve věci samé.
Důvody:
Rekurs jest odůvodněn. V tomto případě nelze přihlížeti k ustanovením §§ 471 čís. 2, 472 a 473 c. ř. s., jelikož odvolání byla podána 1. (7.) prosince 1921, tedy před uzavřením smíru dne 22. prosince 1921. Tato odvolání nebyla tedy podána od stran, jež se vzdaly tohoto opravného prostředku, a proto je nesprávným názor odvolacího soudu, že odvolání jsou nepřípustná. Je-li však tomu tak, přichází v úvahu pouze ustanovení § 484 c. ř. s., o zpětvzetí odvolání. Poněvadž se jedná o spor, ve kterém strany musí býti zastupovány advokáty, mohly by strany dle §§ 27, 74, 75 čís. 3 a 463 c. ř. s. prohlásiti, že berou zpět odvolání, pouze v přípravném spise podepsaném advokátem anebo při odvolacím líčení, což se dosud nestalo. Naopak zástupci stran se zdráhali podepsati onen smír, jak je zřejmo z úředního záznamu ze dne 28. prosince 1921 a v podání trvá zástupce žalobkyně na vyřízení odvolání a jeho odpůrce navrhuje, by soud první stolice považoval spornou záležitost za vyřízenou, po případě, by předložil spisy odvolacímu soudu. Strany samy ve smíru ze dne 22. prosince 1921 prohlásily, že odvolání mají se vzíti zpět, je-li k tomu potřebí podpisu advokátů. Za tohoto stavu věci nelze míti za to, že odvolání zákonným způsobem byla vzata zpět ani není přípustno, odepříti rozhodnutí o odvoláních ve věci samé.