Čís. 641.Předražování (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.).Přeplácení cen při nákupu předmětu potřeby, jejž koupil přeplácející pro vlastní potřebu, nespadá pod ustanovení § 9 lich. zák.(Rozh. ze dne 15. prosince 1921, Kr II 524/21.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaných do· rozsudku lichevního soudu při krajském soudě v Uherském Hradišti ze dne 16. září 1920, pokud jím byly stěžovatelky uznány vinnými přestupkem § 9 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., zrušil napadený rozsudek a obžalované z obžaloby sprostil.Důvodу:Skutková podstata přestupku § 9 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., jímž stěžovatelky byly vinnými uznány, je zde tehdy, jestliže kdo při nákupu předmětů potřeby, jež hodlá zciziti, přeplácí prodavačem požadovanou cenu, nebo, nepožaduje-li se určitá cena, úředně stanovenou cenu, není-li tu však takové ceny, cenu až dosud obvyklou. Nalézací soud shledal vinu stěžovatelek již v tom, že při nákupu předmětu potřeby, totiž cukru, přeplácely úředně stanovenou cenu, a neuvádí se ani v nálezu rozsudečném ani v rozhodovacích důvodech rozsudku, že by bylo šlo o nákup předmětu potřeby, jejž stěžovatelky hodlaly zciziti, naopak zaznamenává se v rozhodovacích důvodech tvrzení stěžovatelek, že cukr koupily pro svou potřebu, a dodává se, že opak prokázán býti nemohl. Tím učinil nalézací soud právě uvedené tvrzení stěžovatelek svým skutkovým zjištěním; skutečnost takto zjištěná je však pravým opakem skutečnosti, která je pojmovým předpokladem skutkové podstaty ve smyslu § 9 zákona o trestání válečné lichvy, aby totiž k přeplácení došlo při nákupu předmětu potřeby, jejž nakupující hodlá zciziti.