Č. 3585.

Zajišťování bytů. — Řízení před nss-em (Slovensko): I. * Zajištění bytu dle § 13 zák. č. 225/22 a 87/23 Sb. není na překážku, když byt 19. srpna 1922 státním zaměstnancem obývaný později, třeba za souhlasu tohoto zaměstnance byl rozdělen a část oddělená samostatně pronajata. — II. Je předseda poručenského úřadu na Slovensku legitimován ke stížnosti na nss proti zajištění bytu v domě, který je majitelem župního fondu státem spravovaného?
(Nález ze dne 9. května 1924 č. 7929.)
Věc: Dr. Florentýn Š. a Elek Sz. v Košicích proti župnímu úřadu v Košicích o zajištění bytu.
Výrok: Stížnost — pokud podána jest Elekem Sz. — odmítá se jako nepřípustná; ke stížnosti Dra Florentýn a Š. zrušuje se nař. rozhodnutí pro vady řízení.
Důvody: Župní základina (fond) župy abaujturňanské jest knihovní majitelkou domu čp 15 v K. Podle správních spisů byl dům ten jako majetek sirotčího fondu do konce roku 1922 spravován župní sirotčí vrchností. Koncem roku 1922 byla župní sirotčí vrchnost zrušena, majetek župní přešel na stát, dům byl dále spravován poručenským úřadem I. stolice v K., který nastoupil na místo sirotčí vrchnosti.
V uvedeném domě měl na základě smlouvy z 18. října 1920, sirotčí vrchností schválené, od 1. listopadu 1920 hlavní župní notář Dr. Julián Š. najatý byt o 6 pokojích s příslušenstvím. Do bytu toho přijal se svolením bytového úřadu v K. za podnájemníka svého bratra, advokáta Dra Florentýna Š., jemuž byla 27. listopadu vystavena legitimace, že smí používati 2 pokojů z bytu bratrova. Podnájemné platí Dr. Florentýn Š. bratrovi. Usnesením z 31. prosince í922 rozdělila sirotčí stolice župy abaui-turňanské byt ten na dvě samostatné bytové jednotky, z nichž ponechala byt o 4 pokojích Dru Juliánu Š. stanovivši mu zároveň roční nájemně 1430 K, byt o 2 pokojích přenechala Dru Florentýnu Š. jako přímému nájemci za nájemné 900 K a odůvodnila opatření to tím, že postup ten jest pro základinu prospěšný.
Dr. Julián Š. byl pak služebně přeložen do Lipt. Sv. Marina.
Rozhodnutím z 3. února 1923 zajistil župní úřad v K. na základě § 13 zák. z 11. července 1922 č. 225 Sb. čtyřpokojový byt Dra Juliana Š., který se uprázdnil služebním přeložením tohoto státního zaměstnance, pro státního zaměstnance jiného.
Usnesením ze 6. srpna 1923 zahájil župní úřad z moci úřední nové setření stran zajištění dvoupokojového bytu st-lova, poněvadž konaným šetřením se zjistilo, že pokoje ty patří k bytu obývanému dne 19. srpna 1922 Drem Juliánem Š.
Nař. rozhodnutím zajistil župní úřad v K. i byt ten o 2 pokojích, poněvadž »jest nesrorno, že knihovním vlastníkem domu čp. 15 v K. jest župní základina župv abaui-turňanské, že šestipokojový byt, o nějž jde, obýval do konce roku 1922, tedy i 19. srpna 1922 státní zaměstnanec, který byl služebně přeložen do obce jiné a že státní zaměstnanec ten odstoupil některé místnosti svému bratru bez svolení bytového úřadu. Jest sice dále pravda, že poručenský úřad I. stolice rozdělil byt ten na byty dva a dal dvě místnosti Dru Florentýnu Š. do nájmu. Avšak postup ten odporuje zákonu, neboť § 13 cit. zák. stanoví, že byt takový musí zase býti pronajat jen státnímu zaměstnanci.«
Do rozhodnutí toho podal stížnost jednak předseda poručenského úřadu Elek Sz., jednak nájemník Dr. Florentýn Š.
O stížnostech těch uvážil nss takto:
Pokud jde o stížnost podanou předsedou poručenského úřadu I. stolice v K., namítá stížnost jediné, že zajištění sporného bytu jest ve smyslu § 20, odst. 2 zák. č. 225/22 vyloučeno, ježto jde o dům, který tvoří státní majetek, pokud se týče má povahu státní budovy. St-l staví se tedy sám na stanovisko, že jde o budovu fondu spravovanou státem.
Nss správnost tohoto stanoviska zkoumati nemusil, neboť když stanovisko to jest správné, není st-l povolán, aby hájil zájmy státní nebo fondu státem spravovaného, schází mu tedy legitimace k podání stížnosti k nss-u a bylo proto stížnost odmítnouti jako nepřípustnou dle § 2 zák. z 22. října 1875 č. 36 ř. z. ex 1876.
Pokud jde o stížnost podanou nájemníkem Drem Florentinem Š., tvrdil st-l, že ony dvě místnosti, o jichž zajištění jde, tvoří samostatný byt, který byl st-li vlastníkem domu pronajat jako bytová jednotka a dovozuje z toho, že ustanovení § 13 zák. č. 225/1922 ve znění zák. č. 87/1923 na tento byt se nevztahuje. § 13 cit. zák. stanoví jako jeden z předpokladů pro zajištění bytu, že byt byl dne 19. srpna 1922 obýván státním zaměstnancem. Ze správních spisů jest patrno, že šestipokojový byt v domě župní základiny v K. byl v rozhodný den, totiž 19. srpna 1922, obýván Drem Juliánem Š., hlavním župním notářem, tudíž státním zaměstnancem. Když však byt ten později, třeba za souhlasu tohoto státního zaměstnance, byl rozdělen a část oddělená byla po 19. srpnu 1922 samostatně pronajata osobě jiné, není to po názoru nss-u na překážku zajištění bytu dle § 13 cit. zák.
Mohl tedy žal. úřad přikročiti k zajištění bytu, ovšem jen pod tou podmínkou, že ostatní předpoklady zákonem stanovené jsou splněny. Po této stránce vyžaduje zákon mimo jiné též, že zajišťovací opatření bylo majiteli domu dodáno dříve než obdržel výpověď z bytu státním zaměstnancem nebo než právní poměr, na jehož základě státní zaměstnanec bytu užíval, byl jinak rozvázán.
Avšak ze správních spisů není patrno, kdy a jakým způsobem nájemní poměr mezi Drem Juliánem Š. a majitelem domu byl skončen, zda a kdy dal Dr. Julián Š. výpověď z bytu, po případě kdy se z bytu skutečně vystěhoval.
Okolnosti ty jsou však rozhodné pro posouzení otázky, zda zajištění vyslovené výměrem ze dne 19. září 1923 bylo přípustno. Neboť, kdyby byl nájemník Dr. Julián Š. dal dříve výpověď z bytu nebo nájemní poměr byl rozvázán vyklizením bytu, nemělo by zajišťovací opatření ze dne 19. září 1923 opory v zákoně.
Poněvadž okolnosti ty nebyly vyšetřeny a zjištěny, spočívá nař. rozhodnutí na nedostatečném skutkovém zjištění, vada ta jest podstatná, ježto bránila nss-u, aby přezkoumal zákonnost nař. rozhodnutí, nezbylo proto, než je zrušiti pro vadnost řízení dle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 8739. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 290-292.