NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 2

Čís. 9406.

Ustanovení § 175 zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 sb. z. a n., podléhá i nemocenská pojišťovna soukromých úředníků a zřízenců v Praze; může tudíž vymáhati pojistné příspěvky jen na základě platebního výměru.
Listina nadepsaná jako výkaz nedoplatků uvádějící sice jméno povinného a také kolik a zač dluží na pojistném, ale neobsahující příkaz, jímž se ukládá povinnému zaplacení do určité doby, není platebním výměrem a nelze na jejím základě povoliti soudní exekuci podle § 175 zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 23. listopadu 1929, R 1 895/29.) Soud prvé stolice povolil exekuci na základě výkazu nedoplatků nemocenských pojistných příspěvků vystaveného nemocenskou pojišťovnou soukromých úředníků a zřízenců v Praze — župní úřadovna v Hradci Králové, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Exekuce povolena byla na základě výkazu nedoplatků nemocenských pojistných příspěvků vystaveného nemocenskou pojišťovnou soukromých úředníků a zřízenců v Praze — župní úřadovna v Hradci Králové, avšak takovýto výkaz nedoplatků není exekučním titulem ve smyslu zákona ze dne 9. října 1924 čís. 221 sb. z. a n. Podle § 175 tohoto zákona jest exekučním titulem jen platební výměr opatřený doložkou vykonatelnosti a mohla by exekuce jen na základě takovéhoto platebního výměru býti povolena.
N e j v y š š í soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody: Dovolací rekurentka hájí neprávem názor, že se na ni nevztahuje ustanovení § 175 zákona čís. 221/24 proto, že podle § 38 zákona o nemocenském pojišťování dělníků ze dne 30. března 1888, čís. 33 ř. zák., k němuž se připíná ustanovení §§ 3 a 4 zákona ze dne 8. února 1909, čís. 29 ř. zák., jest pro ni exekučním titulem výkaz nedoplatků, potvrzený okresním politickým úřadem, a že tento paragraf byl zachován v platnosti zákonem ze dne 1. července 1926, čís. 117 sb. z. a n. § 38 zákona o nemocenském pojišťování dělníků obsahuje jen ustanovení, že se pojistné příspěvky vymáhají cestou správní, §§ 3 a 4 zákona čís. 29/1909 mají jen ustanovení o promlčení příspěvků a o úrocích z nich. Tato místa zákona neustanovují tedy nic o tom, co jest exekučním titulem pro vymáhání příspěvků, zda jest jím platební výměr či výkaz nedoplatků. Proto ze zákona čís. 117/26, který zachoval v platnosti § 38 zákona o nemocenském pojišťování dělníků pro některé druhy zaměstnanců, nelze nijak vyvozovati, zda exekučním titulem pro jich vymáhání má býti výkaz nedoplatků, jehož vykonatelnost byla potvrzena politickým okresním úřadem, či platební výměr. Že výkazy nedoplatků pojišťovacích příspěvků byly exekučním titulem, vyvodila prakse (Judikát čís. 144 bývalého vídeňského nejvyššího soudu) z jiných ustanovení zákonných. Ale podle § 175 zákona čís. 221 /24, jímž byla změněna co do dobývání pojišťovacích příspěvků starší ustanovení zákonná, jichž se dovolává onen judikát, bylo stanoveno, že pojistné i s úroky může býti vymáháno exekucí soudní na základě vykonatelného platebního výměru. Ten jest vykonatelný, uplynulo-li od jeho doručení patnáct dnů. Doložku o vykonatelnosti připojí nemocenská pojišťovna. Zákonu čís. 221/24 jsou podle jeho § 23 podrobeny všechny nemocenské pojišťovny jmenované v následujících paragrafech, tedy i okresní nemocenské pojišťovny (§ 24), i zemědělské nemocenské pojišťovny (§ 25), závodní nemocenské pojišťovny (§ 26), společenstevní nemocenské pojišťovny (§ 27), spolkové nemocenské pojišťovny (§ 28), a posléze i pomocné pokladny podle zákona ze dne 16. července 1892, čís. 202 ř. zák. a pokladny, které z převážné častil pojišťují osoby podrobené zákonu o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců (zapsané pojišťovny pomocné § 29). Proto podléhá ustanovení § 175 uvedeného zákona i vymáhající nemocenská pojišťovna a může tedy vymáhati pojistné příspěvky jen na základě platebního výměru. Listina, kterou vymáhající věřitelka předložila, není však takovým výměrem. Jest nadepsána »výkaz nedoplatků«, uvádí sice jméno povinného a také kolik a zač dluží na pojistném, ale neobsahuje příkaz, jímž se ukládá povinnému zaplacení do určité doby. Proto nemá rázu platebního výměru, který se doručuje povinnému a v němž se mu ukládá placení do určité doby. Nelze tedy na základě listiny, kterou vymáhající věřitelka předložila, povoliti soudní exekuci ve smyslu § 175 zákona čís. 221/24.

Citace:

č. 9406. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 700-702.