Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 64 (1925). Praha: Právnická jednota v Praze, 704 s.
Authors:
= Váž. civ., 18 (1936)
PDF

Čís. 15073.


I když oba žalovaní byli trestním soudem odsouzeni pro trestní čin spáchaný na žalobci, může jeden z nich v civilním sporu o náhradu škody dokazovati, že zranění žalobcovo bylo způsobeno druhým žalovaným.
(Rozh. ze dne 25. března 1936, Rv II 330/34.)
Žalobce přednesl, že žalovaní nezl. Ervín Sch. a nezl. Alois L. házeli po něm kamením a poranili ho na oku. Žalobou domáhá se na nich z toho důvodu náhrady škody. Nižší soudy uznaly podle žaloby na solidární závazek obou žalovaných k náhradě škody a námitku žalovaného Aloise L., že kamenem, jímž bylo zasaženo oko žalobcovo, nehodil on (Alois L.), nýbrž Ervín Sch., vyvrátily poukazem na předpis § 268 c. ř. s., neboť oba obžalovaní byli pro tento čin odsouzeni trestním soudem pro přestupek §§ 269 a), 237 (152, 156 a), 167) tr. zák.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky nižších soudů, pokud šlo o žalovaného Aloise L. a uložil v tomto směru prvnímu soudu nové jednání a rozhodnutí.
Důvody:
Nižší soudy vycházejí z právního názoru, že v projednávaném případě jsou vázány podle § 268 c. ř. s. pravoplatným odsuzujícím nálezem trestního soudu, jímž byli oba žalovaní uznáni vinnými přestupkem shora uvedeným a spáchaným tím, že kamenem žalobci roztříštili levé oko. Trestním soudem bylo zjištěno, že oba žalovaní podnikli tehdy na žalobce společný, současný útok, při čemž na něho oba házeli kamením. Tímto obsahem odsuzujícího nálezu trestního soudu jest procesní soud vázán. Oba žalovaní vytvořili házejíce kameny jediný předpoklad pro vznik skutečně utrpěné škody. Přes to však odepřely nižší soudy neprávem dovolateli právo, v civilním sporu podati důkaz o tom, že zranění bylo způsobeno kamenem hozeným ne jím, nýbrž nezl. Ervínem Sch. a nepřipustily důkazy o tom nabídnuté, neboť jejich výsledek po případě může míti podstatný vliv na poměr podílů obou žalovaných na způsobené škodě. Nepodaří-li se ovšem dovolateli důkaz jím postrádaný, nutno souhlasiti s napadeným rozsudkem o solidárním ručení obou žalovaných za poškození žalobcovo. Neprovedení těchto důkazů nelze proto uznati za správné a bude na procesními soudě, aby sám posoudil podle provedených důkazů, zdali a pokud uvedená námitka dovolatelova má býti pokládána za opodstatněnou.
Citace:
Čís. 15073.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 369-370.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).