Čís. 6987.

Exekuci vyklizením na základě usnesení, jímž bylo dáno soudní svolení k výpovědi podle zákona na ochranu nájemců a do něhož byl vznesen rekurs, nelze povoliti před uplynutím dne, kdy bylo dlužníku doručeno potvrzující usneseni rekursního soudu.
(Rozh. ze dne 12. dubna 1927, R II 105/27.)
Exekuci vyklizením soud prvé stolice povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Povolení exekuce stalo se proti předpisu § 7 ex. ř., před uplynutím lhůty k plnění. Titulem exekučním jest usnesení prvé stolice ze dne 2. prosince 1926, jímž bylo dáno svolení k výpovědi a dlužníku uloženo, by byt nejpozději dne 3. ledna 1927 o 12. hodině polední vyklidil a — Čís. 6988 —
693
úplně vyklizený stěžovateli odevzdal. Rekursní soud usnesením ze dne 4. února 1927 potvrdil toto usnesení v plném obsahu a nezměnil a ani jinak neupravil lhůtu k plnění již uplynulou. Usnesení toto bylo straně povinné doručeno dne 7. února 1927, a již v týž den povolil soud prvé stolice k návrhu strany vypovídající exekuci vyklizením. Ale svolení k výpovědi bylo dáno v řízení nesporném podle §u 4 zákona o ochraně nájemníků, a proto tu platí předpis § 12 druhý odstavec nesp. pat., podle něhož, jakmile jest do usnesení nesporného soudce podána stížnost, nelze je až do rozhodnutí o stížnosti vykonati. Tím prodlužuje se lhůta k plnění až do rozhodnutí o stížnosti. Koncem doby »až do rozhodnutí; o stížnosti« nelze rozuměti den neveřejného sezení, kdy rekursní soud o stížnosti rozhodne a usnesení své datuje, ani den (v tomto případě 6. února 1927), kdy vyřízení rekursního soudu došlo na soud prvé stolice, nýbrž den, kdy ono rozhodnutí nabývá na venek působnosti proti té které straně, to jest teprve den doručení. Doručení samo neděje se pak s vyznačením hodiny doručení, což není ani v § 88 a násl. c. ř. s. ani v § 88 zák. o org. soudní, ani v jednacím řádě předepsáno. Poukázati pak jest na předpis § 125 c. ř. s. a také na hmotněprávní předpis § 903 obč. zák., podle něhož právní následky nesplnění závazku nastanou teprve uplynutím posledního dne lhůty. Tudíž před uplynutím dne, kdy se stalo doručení rozhodnutí druhé stolice, nebylo exekuci povoliti.

Citace:

Čís. 6987. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 718-719.