Školy babické.


Nařízením ministra kultu a vyučování ve srozumění s min. vnitra ze dne 27. ledna 1898 č. 35 ř. z. vydán byl na základě nejv. rozhodnutí ze dne 18. ledna 1898 všeobecný regulativ pro vyučování a službu na školách babických; podstata ustanovení jsou tato:
1. Vrchní dohled nad školami babickými koná politický úřad zemský a v poslední instanci ministerstvo kultu a vyučování, kteréž ve srozumění s ministerstvem vnitra zakročí dle potřeby daného případu; při tom však není nikterak dotčeno dozorčí právo ministerstva vnitra, jež mu přísluší jakožto nejvyššímu úřadu v ohledu policie zdravotní. Kde odbývá se doposud ještě vyučování bab při lékařských fakultách, tam dlužno obdobně užiti ustanovení tohoto regulativu potud, pokud nenastává nijaká změna následkem toho, že vyučování porodních bab spojeno jest s lékařskou fakultou. Ředitelství státních škol babických, které nejsou ve spojení s lékařskými fakultami, zastává příslušný zemský zdravotní referent. Na babických školách s lékařskými fakultami spojených obstarávati má děkan fakulty lékařské veškery úkony, jež dle tohoto regulativu přikázány jsou řediteli škol babických.
2. Vyučování na školách babických jest bezplatné a koná se theoreticky i prakticky v potřebném zemském jazyku; vyučování vede profesor k tomu ustanovený (po případu jiný učitel) za přispění určitého počtu asistentů a školních bab porodních. Ku praktickému vyučování volí se rodičky a děti, které byly příslušné babické škole dány k disposici vedle zvláštních úmluv v některém zemském porodinci platných, pokud se týká, jinak se jich škole babické dostalo. V kursu má se žákyním dostati též poučení o křtu a zejména o křtu z nouze.
3. Podmínky přijetí do školy babické: Do kursu babického mohou býti přijaty ženy ve stáří do 40 let, svobodné ženy musí být stáry 24 léta (§ 4 cit. nař. ze dne 27. ledna 1898). Výjimky z ustanovení tohoto povoluje politický úřad zemský k návrhu ředitele podanému ve srozumění s profesorem. Žadatelky předložtež křestní nebo rodný list svůj, po případě list oddávací, pokud se týká, úmrtní list svého manžela, pak úředně potvrzené vysvědčení zachovalosti, vysvědčení zdravotní a vysvědčení o způsobilosti tělesné vyhotovené úředním lékařem příslušného politického úřadu, konečně vysvědčení očkovací, eventuelně vysvědčení revakcinační (opětovné očkování osvědčující). Žadatelky, které nepředložily vysvědčení revakcinačního, musí se ihned po přijetí podrobiti znovu očkování. Nemohou-li žadatelky vysvědčením prokázati vyššího stupně vzdělání, musí složiti, aby přijaty byly, u profesora, v pochybných případech pak u přítomnosti ředitele zkoušku přijímací, při které osvědčiti mají znalost vyučovacího jazyka v slovu i písmu, jakož i znalost začátků počtářství. Politickému úřadu zemskému ve shodě s výborem zemským vyhrazeno jest stanoviti po slyšení ředitele a profesora školy babické obsáhlejší požadavky, pokud se týká, výjimky z vylíčených požadavků.
4. Jak dlouho trvati má kurs pro porodní báby, přísluší stanoviti ministru kultu a vyučování ve shodě s ministrem vnitra pro každé učiliště zvlášť; pravidelně kurs ten trvati má aspoň 5 měsíců. Po čas ten mají žákyně, pokud to místní poměry dovolují, trvale bydliti v zemském porodinci, v němž kurs se odbývá. Na každém takovém učilišti mají se též dle možnosti konati každého roku opakovací kursy pro báby porodní. Žákyně neosvědčující způsobilosti ke službě porodní nebo hrubě se ve službě provinivší mohou být ředitelem k návrhu profesorovu z učiliště vyloučeny.
5. Zkoušky: V běhu mají se žákyně podrobiti u profesora prakticko-theoretickým zkouškám a na konci běhu pak t. zv. »zkoušce předběžné«. Obstávše při této zkoušce mohou být připuštěny ke »zkoušce přísné« (rigorosu), aby dosáhly diplomu báby porodní. Jestliže některá žákyně nesložila předběžnou zkoušku s úspěchem, může být profesorem vyzvána, aby k rigorosu buďto opakovala celý běh neb aby účastnila se vyučování bab ještě určitou dobu zvlášť stanovenou.
Zkouška přísná (rigorosum) jest zkouška theoreticko-praktická a koná se před komisí, která se skládá z ředitele jako předsedy, z profesora a z druhého zkušebního komisaře ustanoveného ministrem kultu a vyučování ve shodě s ministrem vnitra. Na školách babických spojených s lékařskou fakultou předsedá přísným zkouškám děkan lékařské fakulty. Příslušný zemský referent zdravotní má právo býti rigorosům přítomen (§ 10 cit. zák.). Veškeré záležitosti týkající se přihlášek ke zkouškám, přijímání, účtování a rozdílení zkušebních tax atd. vyřizuje ředitel školy. Obdrží-li některá kandidátka jen od jednoho člena zkušební komise známku nedostatečnou, jest nucena po dobrozdání (nálezu) zkušební komise ještě měsíc nebo několik měsíců prodleti na škole ve smyslu pokynů profesorových a pak podrobiti se nové zkoušce u dotyčného examinátora a to vždy u přítomnosti předsedy komise zkušební. Přísnou zkoušku nelze opakovati leda dvakráte.
6. Vykonavše přísnou zkoušku mají kandidátky složiti slib do rukou ředitele, načež se jim vydá diplom. S diplomem vydá se kandidátce výtisk služebních předpisů pro porodní báby v dotyčném zemském jazyku a kandidátka má vlastnoručním podpisem na diplomu potvrditi, že výtisk ten obdržela.
Za přísnou zkoušku, za slib a za vyhotovení diplomu zapraviti jest kandidátce taxu 25 zl. Osvobození od taxy nebo snížení její upraveno jest zvláštními předpisy pro jednotlivá učiliště. 7. Ředitel zastupuje babickou školu na venek a vede dohled k ní. jeho povinností jest, aby v čas oznámen byl začátek vyučovacího kursu v zemských jazycích netoliko v úředních novinách, nýbrž i jinakým příhodným způsobem. Ředitel učeliště ve shodě s profesorem vykonává — nevylučuje nikterak působnosti úřadů nadřízených dotyčnému zemskému porodinci — disciplinární pravomoc nad veškerými lékaři, školními babami a jinakými zřízenci školy a konečně i nad žákyněmi samými. Ustanovené lékaře a baby školní možno však propustiti jen se schválením toho nadřízeného úřadu, kterým byli ustanoveni (§§ 1819 cit. zák.).
Úřední oprávnění ředitelů škol babických, jich další úřední povinnosti, úřední postavení profesora a ustanovených lékařů, asistentů, školních bab podrobněji jsou vyznačeny ke konci cit. nařízení z r. 1898 (srv. §§ 20 — 34 tamtéž).
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Školy babické. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 956-958.