Čís. 6191.

Zločin podle § 306 tr. zák. je trestným činem praeterintencionálním, při němž se přičítá pachateli k vině těžší výsledek, který z jeho činu nastal a který pachatel nevzal v úvahu ani jako eventuální, jen když je mezi výsledkem a činem příčinná souvislost.
Okolnost, že nastal nezamýšlený výsledek, je obsažena již v kvalifikaci tohoto trestného činu a nelze ji hodnotiti ještě zvláště jako polehčující okolnost.
(Rozh. ze dne 2. května 1938, Zm IV 215/38.)
Nejvyšší soud, přezkoumav trestní věc proti A., obžalovanému pro zločin těžkého ublížení na těle, zamítl zmateční stížnost obžalovaného.
Z důvodů:
Obžalovaný uplatňuje zmateční stížnost z důvodu zmatečnosti podle § 385, čís. 2, 3 tr. ř.
Námitka zmateční stížnosti, že třeba uznati jako polehčující okolnost, že obžalovaný neměl absolutně žádný úmysl poškozeného zabíti, je bezpodstatná.
Obžalovaný byl uznán vinným zločinem podle § 306 tr. z., tedy trestným činem praeterintencionálním. Při tomto trestném činu přičítá se pachateli k vině těžší výsledek, který z činu pachatelova nastal a který pachatel nevzal v úvahu ani jako eventuální, jen když je mezi ním a činem příčinná souvislost. Okolnost nezamýšleného výsledku je tedy obsažena již v kvalifikaci činu a proto nelze tuto okolnost opětovně zhodnotiti jako polehčující okolnost.

Citace:

č. 6191. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1939, svazek/ročník 20, s. 223-224.