NPD documents search: Právník, 63 (1924) - Předpis k § 1330 obč. z. vyžaduje rozšiřování nepravdivých skutečností; nestačí rozšiřování zpráv rázu všeobecného, postrádajících konkrétností.

Předpis k § 1330 obč. z. vyžaduje rozšiřování nepravdivých skutečností; nestačí rozšiřováni zpráv rázu všeobecného, postrádajících konkrétností.

Žalující strana akc. pojišťovna K. domáhala se žalobou podanou u zemského civilního soudu v Praze proti žalované odborové organisaci úředníků zákazu šíření inserátů, plakátů a pod. dle ustanovení § 1330 obč. z. V žalobě tvrdila žalující strana, že žalovaná uveřejňuje v různých časopisech inseráty následujícího obsahu: »Dříve nežli se dáte pojistiti u pojišťovací společnosti K., obraťte se o informaci na Svaz ..... týkající se poměrů, jež panují u této společnosti«.
Soud první instance žalobu zamítl, soud druhé instance rozsudek potvrdil podstatně z těchto důvodů po stránce právní: »Žaloba opírá se o ustanovení § 1295 a 1330 obč. z. Inserovati v novinách je každému dovoleno. Práva toho však nesmí vykonávati v tom zjevném úmyslu jinému zúmyslně škoditi, jinak dle § 1295 obč. zák. (nov.) jest poškozený oprávněn domáhati se náhrady škody tímto škodlivým uveřejňováním způsobené. Že rozšiřovatel těchto insertů měl úmysl žalující poškoditi, nelze pochybovat. Měla by tudíž žalující dle tohoto ustanovení nárok na náhradu škody, té však se nedomáhá.
Ustanovení § 1330 obč. z. (nov.) se dovolávati nemůže, poněvadž dle tohoto ustanovení jde o rozšiřování skutečností, které jsou způsobilé ohroziti úvěr, výdělek neb hospodářský zdar jiného a jichž nepravdivost rozširovateli byla známa neb známa býti musela. Jde tedy o rozšiřování nepravdivých skutečností. Takové skutečnosti však inseráty, třeba by žalující stranu hospodářsky poškozovaly, neobsahují. Proto také nemůže žalobní žádání v ustanovení tomto míti opory.«
Dovolání pak nejvyšší soud nevyhověl z těchto důvodů:
»Při řešení věci jest vycházeti z toho, že žalující vyvozuje svůj nárok z uveřejňování inserátů obsahu jí tvrzeného. Není pochyby, že uveřejňování inserátů určitého obsahu může býti podkladem nároku na náhradu škody. Vždyť § 1295/2 obč. zákona poskytuje ochranu proti zlovolnému zneužití práva, projeviti volně své mínění. O to však v daném případě nejde, plyneť z obsahu žalobního žádání, že žalující náhrady škody dle § 1295 obč. z. se nedomáhá. Pokud by pak přicházel v úvahu § 1330 obč. z., je nepochybno, že napadený může žádati náhradu škody, odvolání a jeho uveřejnění. Jest připustiti, že dlužno přiznati napadenému nárok, aby odpůrce ustal od opakování neb dalšího rozšiřování nepravdivých tvrzení. (§ 1330 obč. zák.) Předpis ten vyžaduje však rozšiřování nepravdivých skutečností. Znění insertů jest však v daném případě rázu zcela všeobecného, postrádá vší konkrétnosti, neobsahuje skutečností, jež § 1330 obč. z. předpokládá. Nelze z něho ani vyčísti, že by bylo zamýšleno, sděliti nepravdivé skutečnosti. Nesprávné posuzování pravdivých skutečností nespadá pod § 1330 obč z. Právem vyslovil odvolací soud, že žalobní žádání nemá v řečeném ustanovení opory. Posuzování věci s právního hlediska jest zcela správné, odpovídá zákonu a stavu věci«
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 6. února 1923 č. Rv. I. 1538-22.
Dr. Leopold Langr.

Citace:

Předpis k § 1330 obč. z. vyžaduje rozšiřování nepravdivých skutečností; nestačí rozšiřování zpráv rázu všeobecného, postrádajících konkrétností.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: 1924, svazek/ročník 63, číslo/sešit 3, s. 140-141.