Informační kanceláře.

Po živnostensku provozované poskytování informací může býti obsahem různých živností a povolání. Tak na př. poskytování informací, týkajících se soukromého života, spadá pod koncesovanou živnost soukromých detektivních ústavů, poskytování informací cestovních pak pod koncesovanou živnost cestovních kanceláří; poskytování informací a zpráv politických a národohospodářských (telegraficky nebo telefonicky zprostředkované) spadá pod koncesovanou živnost telegrafních a telefonních agentur; udílení informací ve věcech celních náleží do působnosti celních jednatelů (§ 55 vlád. nař. č. 168/1927 Sb.), kdežto udílení informací ve věcech berních, vojenských a pod. náleží do oboru činnosti veřejné agencie resp. do působnosti advokátů atd.; konečně poskytování informací v celé řadě jiných záležitostí může býti předmětem živností svobodných (na př. sdělování adres, sdělování zpráv povětrnostních, udílení místních informací turistických a pod.).
Jedna živnost bývá však zpravidla označována zkráceně názvem i. k. Jde o živnostenské provozování i-ch k-í pro podávání zpráv o úvěrních poměrech firem i neprotokolovaných živnostníků a jiných osob k účelům obchodním.
O této živnosti platí sice jak v oblasti býv. rakouského, tak i v oblasti býv. uherského právního řádu formálně předpisy různé, jež se však materielně celkem shodují. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku je tato živnost upravena nařízeními ministrů obchodu a vnitra z 20. 7. 1885, č. 116 ř. z., z 28. 7. 1890, č. 157 ř. z., z 1. 5. 1891, č. 58 ř. z., a ze 6. 7. 1893, č. 117 ř. z., vydanými na základě § 24, odst. 1., živnostenského řádu, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi došla pak částečné úpravy v živnostenském zákoně pro Slovensko a Podkarpatskou Rus (§ 22, pol. 26, § 37, odst. 5., § 239, odst. 2.), jehož ustanovení vyžadují ovšem ještě podrobnějšího provedení ve vlád. nař., jež bude vydáno na základě § 39, odst. 1., tohoto zákona.
Živnost tato je živností koncesovanou. Koncesi udílí živnostenský úřad II. stolice, který musí přihlížeti při tom k místním poměrům a vyslechnouti před udělením koncese obec, v níž má býti stanoviště živnosti. K dosažení koncese vyžaduje se kromě všeobecných podmínek pro samostatné provozování živnosti též spolehlivost vzhledem k zvláštní povaze této živnosti. V oblasti platnosti býv. rakouského právního řádu musí se žadatel o koncesi vykázati kromě toho všeobecným a obchodním vzděláním dostatečným ku provozování této živnosti. Dosažením koncese béře tu na sebe provozovatel této živnosti též závazek, že svou korespondenci, týkající se získávání informací, a opisy poskytnutých zpráv, jakož i své obchodní knihy uschová nejméně po deset let ode dne podání zprávy, resp. ode dne posledního zápisu do knih. Při vzdání se provozování živnosti mají býti veškery tyto doklady zničeny. Stanoviti posléze zmíněné podmínky a závazky též pro provozovatele i-ch k-í na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jest věcí vlád. nař., pro jehož vydání jest zákonné zmocnění v § 39, odst. 1., živnostenského zákona pro Slovensko a Podkarpatskou Rus.
Provozovatelé této živnosti podléhají trestním sankcím a administrativním opatřením podle živnostenského řádu resp. živnostenského zákona.
Pokud jde o rozsah tohoto živnostenského oprávnění, jest provozovatel této živnosti omezen na získávání a podávání informací o úvěrních poměrech jiných osob k účelům obchodním. Může tu ovšem jíti jak na straně osob o informace se ucházejících, tak i na straně osob, o nichž se informace udílí, jak o osoby fysické, tak i o osoby právnické a asociace obchodního práva, o protokolované firmy i neprotokolované živnostníky i o osoby živnostenskému řádu (zákonu) nepodléhající. Z činnosti této živnosti je však vyloučeno vše, co nesouvisí s otázkou úvěru a netýká se účelů obchodních.
Josef Hoffmann.

Citace:

SKOCH, Josef. Průkopník moderního socialismu Jindřich de Saint-Simon. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1925, svazek/ročník 6, s. 286-287.