NPD documents search: Váž. tr., 20 (1938)

Čís. 10670.

Uspokojení vymáhajícího věřitele může po případě býti ohroženo a lze odklad exekuce učiniti závislým na složení jistoty, povolen-li odklad exekuce dříve ještě, než s ní bylo započato.
(Rozh. ze dne 9. dubna 1931, R I 246/31).
Soud prvé stolice povolil odklad exekuce na svršky dříve, než bylo s exekucí započato. Rekursní soud vyhověl rekursu vymáhajícího věřitele potud, že povolil odklad exekuce jen pod podmínkou, že dlužník složí jistotu. Důvody: § 44 druhý odstavec ex. ř. stanoví, že má býti povolení odkladu exekuce učiněno závislým na složení jistoty, mohl-li by odklad ohroziti uspokojení vymáhajícího věřitele. Toto ohrožení tu jest, uváží-li se, že vymáhající straně, jež má nárok na to, by exekucí dosáhla co nejrychlejšího uspokojení pohledávky soudně jí přiznané, odkladem exekuce jest zabráněno, by nedosáhla zaplacení toho, co jí přiznáno a by nemohla disponovati s částkou odpovídající vymáhané pohledávce. K tomu přistupuje v souzeném případě, že následkem povolení odkladu exekuce dosud ani povolení zabavení provedeno nebylo, že zahájený spor o zrušení exekučního titulu může trvati nejméně rok a že vymáhající strana nemá proto záruku, že v případě zamítnutí žaloby dojde úplného uspokojení své pohledávky, zvláště, když nelze nijak zaručiti, že se mezitím majetkové poměry povinné strany tak nezmění, že by vymáhající strana neměla pak naději na úplné uspokojení. Za tohoto stavu věci, najmě ana povinná strana projevila ochotu celou vymáhanou pohledávku složití na soudě, jest uložení jistoty zákonem odůvodněno.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu dlužníka.
Důvody:
Vývody dovolacího rekursu, že není podkladu pro to, by povolený odklad exekuce byl učiněn závislým na složení jistoty, ježto prý tu není okolností, z nichž lze důvodně souditi, že uspokojení vymáhající věřitelky je odkladem ohroženo (§ 44, druhý odstavec ex. ř.), nejsou — 462
opodstatněné. V tom směru případně poukázal rekursní soud k tomu, že jde o odklad exekuce dříve, než s ní bylo započato, zejména, než byl u dovolací rekurentky proveden zájem, takže vymáhající věřitelka nemá krytí pro svou pohledávku, a případně též rekursní soud uvedl, že se odkladem exekuce oddaluje uspokojení vymáhající věřitelky, následkem čehož hrozí vymáhající věřitelce újma tím, že nebude moci v brzku nakládati s penězi, na jichž zaplacení má podle exekučního titulu nárok. To není jen pomyslitelná možnost ohrožení vymáhající věřitelky, jak se uvádí v dovolacím rekursu, jež arciť nestačí k uložení jistoty, nýbrž jsou to okolnosti, jež přímo ukazují, že uspokojení vymáhající věřitelky, jak by jí podle stavu věci náleželo, ohroženo již jest. Uložil tedy rekursní soud, povoluje odklad exekuce, dovolací rekurentce jistotu právem.

Citace:

Čís. 10670. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 485-486.