Čís. 16046.

Pojištění smluvní.
Závazek společníků výdělkové společnosti obecnoprávní (§§ 1175 a další obč. zák.) k zaplacení pojistné prémie při pojištění proti škodám jest nedílný, je-li pojištěna věc náležící jim vespolek a závisí-li jejich nárok na plnění z pojistné smlouvy na zaplacení celé pojistné prémie.
(Rozh. ze dne 22. dubna 1937, Rv I 1338/35.) Proti žalobě na zaplacení pojistné prémie 1400 Kč namítl žalovaný, že pojistná smlouva o pojištění proti škodám na strojích byla sjednána na účet firmy Bratří U.-ové, výroba křemenového štěrku. Žalovaný jest vlastníkem pouze jedné desitiny lomu a připadá tudiž na něho jen jedna desítina pojistné prémie. Uvedená firma není protokolovanou firmou, nýbrž jen výdělkovou společností podle občanského práva, a ručí proto každý společník za závazky její podle hlav. Soud prvé stolice vyhověl žalobě jen co do částky 155 Kč 55 h s přísl., t. j. co do jedné desítiny zažalované částky. Odvolací soud uznal zcela podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Právní názor dovolatelův, že jest vázán jen podle výše svého společenského podílu, není správný. Třebaže jde o podnik výdělečné společnosti podle obecných ustanovení §§ 1175 a násl. obč. zák., dopouští ustanovení § 1203 obč. zák. také ručení nedílné všech společníků za společné jejich závazky vůči třetí osobě. Nemusí při tom jíti na jejich straně ani o obchod, neboť podle § 890 obč. zák. stačí k založení takového výjimečného závazku nedílného také skutečnost, že jde o nedílné plnění vůbec. V souzené rozepři jde o takové plnění, jehož nedílnost se zakládá v ustanoveních pojistné smlouvy. Podle čl. 7 všeobecných podmínek pro pojištění proti škodám na strojích a strojových zařízeních závisí totiž pojistníkův nárok na tom, aby byla celá pojistná prémie včas zaplacena; to jest zřejmé zvlášť z ustanovení odst. 3 uvedeného článku, podle něhož jest pojistitel za předpokladů tam uvedených prost závazku plniti, není-li prémie v době pojistné příhody ještě zaplacena, tedy celá prémie. Z toho jest souditi na nedělitelnost nároku a zázavku na obou stranách, neboť byla-li by zaplacena jen část pojistné prámie, nechrání to před ztrátou celého náhradního nároku. Zásady vyjádřené v rozhodnutí č. 13818 Sb. n. s. jest tedy užíti i v souzeném případě a dovolatel marně poukazuje na to, že základem řečeného rozhodnutí byl jinaký skutkový děj. Rovněž bezdůvodně se žalovaný dovolává § 1008 obč. zák., neboť tu nejde o případ, jejž by bylo posuzovati podle uvedeného zákonného ustanovení. Z těchto úvah jest zřejmé, že tu jest nedílný závazek žalovaného a že tudíž žalobní nárok na zbytek celé prémie jest odůvodněn.

Citace:

č. 16046. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 547-548.