Čís. 11208.

Pokud jest míti za to, že byla k soudu přijata osnova protokolu (§ 210, druhý odstavec, c. ř. s). Nevadí, že osnova není náhražkou celého protokolu, nýbrž jen jeho části.
(Rozh. ze dne 3. prosince 1931, Rv I 1698/30.)
Žalobu, domáhající se na žalované souhlasu se vkladem služebnosti,
procesní soud prvé stolice zamítl. Odvolací soud na¬
padený rozsudek potvrdil a uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech:
Zmatečnost řízení spatřuje odvolání v tom, že proti předpisu § 210
druhý odstavec c. ř. s. zástupce žalované strany přiložil zápisek ze dne
9. dubna 1930 ke spisu. Žalující strana považuje tento zápisek za osnovu
jednacího protokolu ze dne 9. dubna 1930, pročež uplatňuje zmatečnost
podle § 477 čís. 8 c. ř. s. V jednacím protokolu jest uvedeno, že zástupce
žalované strany sepsal svůj přednes ve formě zápisku a soudu předkládá
a že obsah tohoto zápisku přednáší. Z toho vyplývá, že v souzeném pří¬
padě vůbec nejde o osnovu jednacího protokolu, t. j. písemného podání,
obsahujícího oboustranný přednes stran. Zápisek má jen povahu pří¬
pravného, spisu. Přijal-li tedy prvý soudce tento spis k soudu a nechal
u líčení obsah tohoto přípravného spisu zástupcem žalované strany
přednésti, porušil tím sice předpis o procesním jednání, jelikož tu ne¬
bylo předpokladu § 440 c. ř. s. pro příkaz a pro přijetí přípravného spisu.
Zástupce žalující strany opominul však vytýkati tento postup a nemůže
proto již uplatňovati porušení tohoto formálního předpisu podle § 196
c. ř. s. Přijetí přípravného spisu soudem nemělo ani vliv na řízení a roz¬
hodnutí, takže v tom nelze spatřovat! zmatečnost.
Nej vyšší soud zrušil pro zmatečnost rozsudky obou nižších
soudů, celé řízení odvolací a řízení soudu prvé stolice počínajíc ústním
jednáním ze dne 9. dubna 1930 a vrátil věc procesnímu soudu, by dále
ve věci jednal a znovu rozhodl.
Důvody:
Jde o spor, jenž jest po stránce procesní techniky velmi jednoduchý
a jenž byl skončen při dvou ústních jednáních. Žaloba i s rubrikou a
s konečnou prosbou má pět stránek, přednes stran, čítajíc v něj před¬
tištěné věty »Žalující strana přednesla žalobu«, činí při prvém ústním
jednání pětadvacet a při druhém třiačtyřicet řádků. Při druhém ústním
jednání prohlásil zástupce žalované strany, že musí dále učiniti obsažný
přednes, který ve formě zápisu již složil a soudu předkládá. Nato proto¬
kolováno, že zástupce žalované strany přednáší obsah zápisu, a pak byla
protokolována odpověď žaiobkyně na něj. Zápis onen, mající nadpis
»Nlederschrift der beklagten Partei zur Verhandlung am 9. 4. 1930«,
jest přišit ke spisům; není nikým podepsán a není obsáhlý, obsahuje jen
čtyři odstavce na necelých dvou stránkách. Obsahem jeho jest přednes skutkových okolností a nabídnutí důkazů; očíslování jednotlivých od¬
stavců zápisu (počínající arabským číslem tři) jest přizpůsobeno formě,
jak při prvém ústním jednání byly označeny odstavce přednesu žalované
strany. Z toho, co uvedeno, jest patrno, že nešlo o přípravný spis po¬
daný před zahájením druhého ústního jednání ani o zápis podle § 265
c. ř. s., nýbrž že byla proti jasnému předpisu § 210 druhý odstavec c.
ř. s. k soudu přijata osnova protokolu. Nevadí, že tato osnova není ná¬
hražkou celého protokolu, nýbrž jen jeho části; závažným jest, že šlo
o to, by se předložením oné písemnosti obešly předpisy o protokolo¬
vání za ústního jednání. Kdyby se tento postup měl připustiti, zvrhlo
by se protokolování v pouhé zakládání podobných písemností, čemuž
právě podle materiálií k civilnímu soudnímu řádu sv. II, str. 322 mělo
býti předpisem §§210 druhý odstavec a 477 čís. 8 c. ř. s. čeleno (srov.
rozhodnutí čís. 9222 a 9531 sb. n. s.). Odvolací soud sice praví, že při¬
jetí onoho spisu soudem nemělo vliv na řízení a rozhodnutí. To však
není správné, neboť přijetím onoho spisu byla do sporu vsunuta námitka
žalované strany, jež vedla k zamítnutí žaloby.

Citace:

č. 11208. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 558-559.