České právo. Časopis Spolku notářů československých, 13 (1931). Praha: Spolek notářů československých, 82 s.
Authors: Veselý, František Xaver
. Delegace soudu. 219

Delegace soudu

záleží v tom, že příslušný vyšší úřad ve případech, kde zákon to připouští, ustanovuje ku předsevzetí všech úředních výkonů v jisté právní záležitosti na místě soudu příslušného soud jiný. Delegace má místo jak v řízení civilním, tak v řízení trestním.
1. Řízení civilní.
1. V řízení sporném má delegace místo: а) ve případech, ve kterých soud jinak příslušný zamítnut býti může, ku žádosti jedné ze stran nebo na oznámení soudu, jemuž ve výkonu jeho pravomoci se překáží (§ 7. jur. norm.);
b) z důvodu prospěšnosti (§ 8. jur. norm.).
V obou případech předsebéře delegaci soud, jemuž jest podřízen jak soud příslušný, tak i soud delegovaný, tedy vrchní zemský soud nebo nejvyšší dvůr soudní. V záležitostech právních, ve kterých předsedové vrchních zemských soudů osobně jsou zúčastněni, má nejvyšší dvůr soudní ku žádosti druhé strany delegaci vrchního zemského soudu vždycky povoliti (nař. min. sprav, ze dne 23. dubna 1858 č. 60 ř. z.).
2. Řízení nesporné. Obsahuje-li pozůstalost značné jmění a jsou-li záležitosti poručenské neb opatrovnické větší důležitosti, může ku žádosti stran na místě příslušného soudu okresního nebo městského delegovaného soudu okresního vrchní soud delegovati sborový soud 1. stolice buď k úplnému projednání pozůstalosti nebo pouze jakožto úřad vrchnoporučenský nebo vrchnoopatrovnický (§ 78. a 84. jur. norm.).
Delegaci, již nařídil vrchní zemský soud, lze stížností ku nejvyššímu dvoru soudnímu podanou v odpor bráti. O stížnosti té platí tytéž předpisy, jichž užiti jest pro řízení o delegované záležitosti.
Dle nové jurisdikční normy (zákon ze dne 1. srpna 1895. č. 111. ř. z.) mají o delegaci soudů platiti následující ustanovení:
Je-li soudu zabráněno konati pravomoc proto, že ku platnosti přivedeny byly důvody mající v zápětí vyloučení nebo zamítnutí soudce, a nemůže-li překážka tato cestou vnitřní správy býti odstraněna, jest dotčený poměr oznámiti soudu, jemuž tento soud jest podřízen. Tento soud určí pak na místě příslušného soudu soud jiný stejného druhu ku projednání a rozhodnutí oné záležitosti právní (§ 30. jmen. z.). Kromě těchto případů může z důvodů prospěšnosti ku návrhu jedné ze stran vrchní zemský soud na místě příslušného soudu, v jeho obvodu ležícího, ustanoviti soud jiný téhož druhu ku projednání a rozhodnutí jisté právní záležitosti. Projednání pozůstalosti neb obstarání záležitostí vrchnoporučenských nebo vrchnoopatrovnických, pro něž soud okresní je příslušný, může za stejných podmínek přeneseno býti na sborový soud první stolice. Delegace z obvodu jednoho vrchního zemského soudu do obvodu jiného vrchního zemského soudu jsou vyhrazeny nejvyššímu dvoru soudnímu. O návrhu delegace, který nemá účinku odkládacího, má se rozhodnouti bez předchozího ústního řízení. Před rozhodnutím mohou však vyžádána býti ku objasnění potřebná vyjádření jak soudu, jenž o sobě ku projednání a rozhodování byl příslušný, tak i stran; doložiti jest lhůtu, do které se tak má státi (§ 31. jmen. z.).
2. Řízení trestní.
Sborové soudy druhé stolice jsou oprávněny, slyševše vrchního státního zástupce, z ohledu veřejné bezpečnosti nebo z jinakých důvodů příslušnému soudu věc trestní odníti a soudu jinému téhož druhu ve svém obvodu ji přikázati (§ 62. tr. ř.), Totéž právo přísluší dvoru kassačnímu ohledně celého obvodu zemí v říšské radě zastoupených. Na delegování jiného soudu, jež byl dle §. 62. tr. ř. nařídil sborový soud druhé stolice, může si jak žalobce, tak i obviněný stěžovati u kassačního dvoru. Stížnost jest podati u soudu, který stěžujícího o usnesení soudním zpravil a sice do 3 dnů ode dne, kdy se zpravení stalo (§ 63. tr. ř.).
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Delegace soudu. Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 231-232.