Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 58 (1919). Praha: Právnická jednota v Praze, 424 s.
Authors: Veselý, František Xaver
Desky zemské a lenní.
251

Desky zemské a lenní

.

1. Dřívější desky zemské a lenní.
Deskovým pat. ze dne 22. dubna 1794 nařízeno bylo založení desk zemských, neboť § 2 tohoto pat. ustanovuje: »Do této hlavní knihy zapíší se stavovské nemovité statky v zemi ležící, které označeny jsou v katastru jako skutečné statky dominikální a tam rovněž jako takové jsou zdaněny. Zanešení děje se pouhým pojmenováním stavovské nemovitosti, neboť každá nemovitosť, která v katastru jest samostatně uvedena, obdrží také v zemských deskách svou zvláštní rubriku tím způsobem, že se rubrika zemských desk s rubrikou stavovského katastru úplně shodovati musí.« Ohledně odepisování nemovitostí v deskách zemských zapsaných obsahuje § 3 jmen. pat. nařízení, že rubrika do desk zemských již zanesená měniti se nemá; kdyby však některá čásť stavovského statku odepsána býti měla od nemovitostí v rubrice zanešených, sluší rozhodnouti o tom stavům zemským, kteří se však musí dříve dohodnouti se zemským soudem, jemuž zemské desky podléhají. Neváznou-li na rubrice desk zemských žádné závazky, mohou stavové odepisování volně prováděti; musí však odepsání toto oznámiti zemskému soudu, má-li oznámení v zápětí změnu pojmenování a rubriky v katastru, aby též v deskách zemských rubrika změněna, a tak shoda zachována byla. Zemské desky byly tudíž knihami veřejnými pro t. zv. panské statky, jimž příslušela pravomoc soudní.
Desky zemské vedly se při zemských soudech a skládaly se z knihy hlavní a knihy listin. V oné zapsány byly nemovitosti s uvedením jména jich držitele a břemen na ně se vztahujících, kdežto kniha listin obsahovati měla všechny listiny vztahující se ku změnám, převodům, zástavám atd. v hlavní knize zaneseným. Desky zemské spojeny jsou ve všech zemích, ve kterých byly statky lenní, s deskami lenními; název desk lenních vztahuje se tudíž na ty statky, které dříve mezi léna zařaděny byly. Zrušením poddanského svazku pozbyly lenní knihy jakožto knihy panské neb t. zv. knihy dominikální svého původního významu. Co se týká zvláště desk lenních, ustanovuje zákon ze dne 17. prosince 1862 č. 103 ř. z., kterým částečné zrušení lenního svazku bylo vysloveno, že allodialisační komise z úřední povinnosti к tomu přihlížeti mají, aby lenní práva v knihách veřejných byla vymazána, a aby poplatek vymaňovací požíval zákonného zástavního práva přede všemi věřiteli, раk-li by se však svazek lenní toliko na listu závad vyskytoval, aby poplatek tento poznamenal se v přednosti svazku lenního.
2. Nynější desky zemské.
Dle čl. 1 vyhlaš. zákona k obecnému knihovnímu řádu (zák. ze dne 25. července 1871 č. 95 ř. z.) nabyl obecný zákon knihovní platnosti pro všechny veřejné knihy, tedy též pro knihy zemské a lenní. Zemské zákony o zakládání knih pozemkových (viz čl. Knihy pozemkové) obsahují ustanovení, že za desková tělesa knihovní pokládati sluší ty statky, které ve stávajících deskách zemských jsou zapsány, a že knihovní vložky, tělesa desková obsahující, tvoří dohromady jednu hlavní knihu (viz § 3 zák. pro Čechy ze dne 5. prosince 1874 č. 92 z. z., pro Bukovinu ze dne 8. března 1873 č. 23 z. z., pro Halič ze dne 20. března 1874 č. 29 z. z., pro Korutany ze dne 2. června 1874 č. 91 ř. z., pro Horní Rakousy ze dne 2. června 1874 č. 89 ř. z., pro Dolní Rakousy ze dne 2. června 1874 č. 88 ř. z., pro Štýrsko zák. ze dne 25. března 1874 č. 28 z. z.). Zemský zákon pro Čechy ze dne 5. prosince 1874 ustanovuje v § 3, že při zakládání nových knih pozemkových mohou knihovní tělesa, která zapsána jsou v deskách zemských nebo lenních, na žádost jich držitelů se svolením místodržitelství a zemského výboru přenesena býti do pozemkových knih oněch obcí katastrálních, v jichž obvodu leží; svolení toho jest též zapotřebí, když při zakládání nebo po založení nových knih pozemkových oddělí se část! tělesa v deskách zemských neb lenních zapsaného a má-li se pro tuto oddělenou čásť založiti samostatná vložka v deskách zemských. Neprokáže-li se toto svolení, dlužno při zakládání nových vložek zachovati se dle ustanovení platných o zřizování vložek knihovních pro pozemky, jež nejsou deskovými. Pozemky, které zapsány jsou v knize pozemkové vedené o statcích nedeskových, mohou po založení knih pozemkových, připsány býti ku statku deskovému jen tehdy, byly-li buď při zakládání knih pozemkových aneb později od statku toho odepsány, рак-li na pozemek, jenž má se připsati, nepřipadá daň mnohem větší než na pozemek odepsaný. Zemský soud v Praze zjednati sobě má prve, než-li odepsání to povolí, dobré zdání místodržitelství a zemského výboru. Podobné ustanovení obsahuje zem. z. pro Moravu a pro Slezsko ze dne 2. června 1874, pro Krajinu ze dne 25. března 1874 a pro Horní Rakousy ze dne 2. června 1874. Zemský zákon pro Halič ze dne 20. března 1874. č. 29 z. z. ustanovuje, že, vzejde-li pochybnost, rozhodovati má o tom, zda jistou nemovitosť za deskovou pokládati dlužno, po předběžném slyšení dobrého zdání místodržitelství a zemského výboru zemský soud ve Lvově ohledně nemovitostí ležících v Haliči a Vladiměřsku a zemský soud v Krakově ohledně nemovitostí ležících v bývalém Krakovsku. Zákon pro Moravu vydaný ustanovuje, že deskové nemovitosti v enklávách ležící stejně posuzovati dlužno se slezskými deskovými nemovitostmi, pokud jde o utvoření hlavní knihy; totéž ustanovení obsahuje zem. z. pro Slezsko ohledně moravských enkláv.
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Desky zemské a lenní. Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 263-264.