č. 3699.


Školství: Je nezákonné, usoudí-li úřad školní v řízení podle § 20 zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 mor. z. z. ex 1906 na českou národnost dětí, jejichž otec je národnosti německé a posílá je do německé školy, jen z té okolnosti, že nevlastní matka, jsouc Češkou, vychovává je po česku.
(Nález ze dne 5. června 1924 č. 9907.)
Prejudikatura: Boh. 1397 adm. a jiné.
Věc: Ant. B. ve V. proti ministerstvu školství a národní osvěty o vyloučení dětí z německé školy.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Předsednictvo moravské zem. škol. rady rozhodnutím ze dne nařídilo na základě § 20 zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 mor. z. z. ex 1906 a s poukazem na analogické ustanovení § 1 zák. z 3. dubna 1919 č. 189 Sb. vyloučení st-lových dítek z němec, škol ve V. a přikázalo je příslušným školám českým. Pro toto rozhodnutí byly směro datné okolnosti, jež zjištěny byly protokolárním výslechem otce dítek, že matka vylučovaných dítek byla národnosti německé, zemřela však v době, kdy obě dítky byly ještě v útlém věku. Nevlastní jejich matka jest české národnosti a dítky vychovala českým jazykem.
Podkladem k tomuto rozhodnutí byl vyšetřovací protokol sepsaný dne 6. května 1922 u osp-é v Mor. Ostravě. Tam udal Antonín B., že vlastní matka zemřela, když jim bylo 4 až 5 let. Nová, nevlastní matka dětí jest Češkou z H. u Frýdku. Touto byly děti česky vychovány a dobře česky znají. On sám jest Němec z H. u Opavy a chodil do německé školy v V.; v domácnosti mluví česky i německy, s okolím rovněž tak. ...
St-lův rekurs proti uvedenému rozhodnutí zamítlo min. škol. nař. rozhodnutím z důvodů v odpor vzatého výnosu předsednictva zšr-y s dodatkem, že podle protokolárního prohlášení Antonína B. byly jeho dítky česky vychovány.
Rozhoduje o stížnosti řídil se nss těmito úvahami:
Pokud stížnost namítá, že se úřad měl po právu při zjišťování národnosti dětí říditi nespornou německou národností otcovou, jest dáti jí za pravdu a sluší uznati výrok úřadu za takový, jenž jest v rozporu se zákonem. Trvá totiž nss i tuto nadále při právním názoru, vyřčeném již v četných nálezech, že národnost nezletilců jest zásadně určována národností jejich manželského otce, pokud nesvědčí určité objektivní okolnosti pro opak, což však není v daném případu, kde otec děti — jak nesporno — poslal do školy německé a vychovává je německy přes to, že jejich macecha sama, jsouc Češkou, vychovávala je po česku. Když však úřad své rozhodnutí o české národnosti dětí nezaložil na národnosti jejich otce, nýbrž založil je jen na národnosti a způsobu vychovávání nevlastní matky, jest jeho výrok v rozporu se zákonem a slušelo jej podle § 7 zák. o ss zrušiti, aniž bylo třeba zabývati se dalším obsahem námitky, pokud vytýká neúplnost při zjišťování skutkové podstaty.
Citace:
č. 3699. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 10-11.