NPD documents search: Váž. civ., 15 (1933), sv. 1

Čís. 12463.

Odpíral-li dlužník zásadně provedení stavebních oprav, uložených mu pravoplatným rozsudkem, pro technickou nemožnost, není v tom, že věřitel nepřipustil stavitele, jehož poslal povinný ku provedení oprav teprve po povolení exekuce podle § 353 ex. ř., zřeknutí se nároku na provedení oprav po rozumu § 36 čís. 3 ex. ř.
Věřitel nebyl v tomto případě povinen postarati se o stavební povolení ku provedení oprav.
(Rozh. ze dne 23. března 1933, Rv II 546/31.)
Právoplatným rozsudkem byla žalující společnost uznána povinnou opraviti škody vzniklé dolováním (ve Slezsku) na domech žalovaného proti zaplacení 3200 Kč. Žalovaný podal pak exekuční návrh, v němž tvrdil, že připravil vyprázdněním všech místností domy, by žalobkyně mohla spravovati, že skládal částku 3200 Kč žalobkyni, tato však příplatek nechtěla přijati a zdráhala se opravy provésti, a na základě tohoto přednesu navrhl žalovaný povolení exekuce 1. zmocněním ku provedení těchto oprav žalovanou stranou samou, 2. rozkazem na stranu žalující složiti prozatím jako první zálohu na opravy nutnou částku 50000 Kč, 3. zabavením věcí movitých k vymožení útrat exekuční žádosti. Žalobou, o niž tu jde, domáhala se žalující firma na žalovaném nepřípustnosti řečené exekuce. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic. Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Přihlíží-li se k obsahu žaloby označené jako žaloba podle § 36 ex. ř., uplatňuje žalobkyně tyto námitky proti exekuci: 1. že žalovaný zabránil a znemožnil provedení oprav, k nimž dovolatelka projevila ochotu, tím, že nedovolil provésti opravy ty staviteli D-ovi, kterého dovolatelka pověřila provedením oprav; 2. že dospělost a vykonatelnost vymáhaného nároku nenastala, poněvadž žalovaný do dnes nezaopatřil stavební povolení nutné k provedení oprav. Napadený rozsudek neuznal námitky dovolatelky za opodstatněné, podle jejího názoru neprávem. Pokud jde o dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§ 503 čís. 4 c. ř. s.), je v souzeném případě účelné zabývati se postupně s jednotlivými námitkami žalobními a při tom zkoumati, zda právem odvolací soud neuznal na opodstatněnost té které námitky.
K 1. Pokud jde o tuto námitku, netřeba se zabývati otázkou, zda touto námitkou uplatňuje žalobkyně zřeknutí se oprav žalovaným po rozumu § 36 čís. 3 ex. ř., neboť, i kdyby tomu tak bylo, námitka neobstojí. Jak z dopisu žalobkyně ze dne 28. dubna 1928 plyne, odepřela žalobkyně provedení oprav uložených jí právoplatně rozsudkem krajského soudu v M. ze dne 20. prosince 1925 a pohrozila žalovanému podáním žaloby na zjištění nemožnosti naturální restituce pro případ, že by se žalovaný nevzdal dobrovolně naturální restituce. V dopise ze dne 25. května 1928 píše opět, že provedení oprav není technicky možné, že však se ještě v tomto směru pozeptá. Žalobkyně však nepřikročila k provedení oprav, nýbrž podala dne 20. června 1928 na žalovaného žalobu pro nemožnost provedení oprav jí rozsudkem právoplatně uložených a žalobu tu vzala zpět teprve dne 26. června 1929, tedy více než za rok. Z toho patrno, že: dovolatelka odpírala zásadně provedení oprav pro jejich technickou nemožnost a neodporuje tento úsudek odvolacího soudu spisům (§ 503 čís. 3 c. ř. s.). Když pak po povolení exekuce poslala dovolatelka k žalovanému stavitele D-a, by s prováděním oprav započal, právem ho žalovaný nepřipustil k provádění oprav, třebas žalobkyně po povolení exekuce ve svých dopisech ze dne 28. července 1928 a 30. července 1928 projevila ochotu opravy provésti, neboť žalovaný musel býti toho přesvědčení, že žalobkyně s prováděním oprav to vážně a opravdově nemyslí, když nevzala žalobu svou o zjištění nemožnosti oprav zpět, nýbrž na ni a tím i na nemožnosti provedení oprav i dále fakticky trvala. Nelze tudíž v nepřipuštění stavitele D-a k prová- dění oprav za vylíčeného stavu shledati zřeknutí se nároku na provádění oprav po rozumu § 36, čís. 3 ex. ř. a nedopadá proto právní názor vyslovený v rozhodnutí čís. 3029 a 6535 sb. n. s., jehož se dovolatelka dovolává, na tento případ.
K 2. Jak z toho, co pod 1. uvedeno, vyplývá, odpírala žalobkyně zásadně provedení oprav rozsudkem právoplatně jí uložených a nebyl proto za tohoto stavu věci žalobce povinen se postarati o stavební povolení ku provedení oprav, jak správně na to poukazuje napadený rozsudek. Kromě toho podle § 19 slezského stavebního řádu ze dne 2. června 1883 čís. 26 z. zák. slez. mohla také žalobkyně zažádati o stavební povolení, ovšem že v plné moci žalovaného. Že žalovaného žádala o vystavení této plné moci a že žalovaný jí vystavení plné moci odepřel, žalobkyně ani netvrdí.

Citace:

Čís. 12463.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 414-416.