NPD documents search: Váž. civ., 15 (1933), sv. 2

Čís. 13145.

Novela o právu manželském (zákon ze dne 22. května 1919, čís. 320 sb. z. a n.).
Ustanovení §§ 15 a 16 rozl. zák. nelze obdobně použíti ve sporu o žalobě o rozluku.
K žalobě o rozluku pro nepřekonatelný odpor jest vždy třeba souhlasu druhého manžela, i v případech § 18 rozl. zák.
(Rozh. ze dne 22. prosince 1933, Rv I 2396/33.)
Manželství stran bylo rozvedeno od stolu a lože usnesením zemského soudu ve Vídni ze dne 5. července 1916. Žádost manželova z roku 1930, by bylo manželství rozloučeno, byla zamítnuta. Roku 1931 podal manžel žalobu, o niž tu jde, jíž se domáhal rozluky manželství z důvodu hlubokého rozvratu a nepřekonatelného odporu. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, ježto žalovaná nesouhlasila s rozlukou z důvodu nepřekonatelného odporu, co do rozlukového důvodu hlubokého rozvratu manželství dospěl pak k tomu, že byl hluboký rozvrat zaviněn převážně žalobcem. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a uvedl z otázce, o niž tu jde, v důvodech: Pokud žalobce uplatňuje nepřekonatelný odpor a odvolává se na předpis § 16 (2) rozl. zákona, přehlíží, že toto zákonné ustanovení vztahuje se jen na řízení nesporné.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolatel uplatňuje dovolací důvody čís. 2 a 4 § 503 c. ř. s., jež spatřuje v tom, že odvolací soud neprávem má za to, že předpoklady druhého odstavce § 16 a) zákona ze dne 22. května 1919 čís. 320 sb. z. a n. platí jen pro řízení nesporné a že se důsledkem tohoto mylného názoru neobíral otázkou, bylo-li manželství stran po rozvodu obnoveno, čili nic. Podle § 13 rozl. zák. lze se žalobou domáhali rozluky manželství jen z důvodů pod a) až i) výčetmo uvedených. Uplatňuje-li žalobce rozlukový důvod nepřekonatelného odporu [§ 13 i)], lze žalobě jen vyhověli, připojil-li se druhý manžel k žádosti za rozluku aspoň dodatečně. Z toho vyplývá, že tohoto souhlasu druhého manžela je vždy nezbytně třeba, a to zejména i v případech v § 18 rozluk. zák. uvedených (sb. n. s. čís. 3505, 6582), když totiž manželství stran bylo soudem rozvedeno a od provedeného rozvodu uplynula určitá doba. §§ 15 a 16 rozluk. zákona upravují mimosporné řízení za účelem přeměny rozvodu manželství v rozluku a nelze jich ve sporu o žalobě obdobně užiti, ježto zákon v § 13 se jich nedovolává a jich použití bylo zákonem omezeno na obor mimosporného řízení (§ 16 a) první věta). V souzeném případě prohlásila žalovaná, že se k žádosti manželově za rozluku manželství z důvodu nepřekonatelného odporu nepřipojuje. Žalobě o tento rozlukový důvod opřené nebylo, tedy lze vyhověti a bylo proto zcela zbytečné, aby se soud obíral otázkou v tomto řízení nerozhodnou, zda manželé po rozvodu obnovili manželské společenství čili nic.

Citace:

Čís. 13145. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 696-697.