NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 1

Čís. 15952.

Povolil-li soud odklad exekuce bez uložení jistoty, ježto mu v té době nebylo známo, že vylučovací žaloba byla podána osobou, na niž se vztahuje velící předpis § 44, odst. 2, č. 2 v doslovu čl. V, č. 3 zák. č. 161/1936 Sb. z. a n., nemůže vymáhající věřitel tuto skutečnost uplatňovati pro zákaz novot rekursem; může však dodatečně navrhnouti, aby povolený již odklad exekuce byl učiněn závislým na složení přiměřené jistoty, uváděje skutečnosti, které soudu v době povolení odkladu exekuce nebyly a nemohly býti známy a pro které by byl povolil odklad jen s uložením jistoty, kdyby mu v té době byly bývaly známy.
(Rozh. ze dne 19. března 1937, R II 53/1937).
Návrhu žalobce, který podal na žalovaného žalobu vylučovací podle § 37 ex. ř., na odklad exekuce na vylučované svršky až do pravoplatného rozhodnutí sporu, bylo vyhověno bez uložení jistoty. Po právní moci tohoto usnesení navrhl žalovaný, aby byli další odklad exekuce učiněn závislým na složení jistoty, ježto žalobce jest synem povinného a též ostatní podmínky předpisu § 44, odst. 2, č. 2 ex. ř. ve znění čl. V, č. 3, zák. č. 161/1936 Sb. z. a n. jsou splněny. Soud prvé stolice vyhověl návrhu žalovaného a uložil žalobci složení jistoty 200 Kč do 8 dnů po právní moci usnesení. Rekursní soud zamítl návrh žalovaného.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Rekursní soud zrušil usnesení soudu prvé stolice, správně změnil toto usnesení a zamítl návrh žalovaného, aby povolený odklad exekuce byl učiněn závislým na složení jistoty — v podstatě proto, že i podle nového doslovu § 44, odst. 2, ex. ř. lze, byl-li již povolen odklad exekuce, dodatečně uložili navrhovateli složení jistoty jen tehda, nastanou-li teprve po povolení odkladu skutečnosti, jež činí pravděpodobným ohrožení uspokojení vymáhajícího věřitele. Ve všech ostatních případech je prý soud, právě tak jako strany, vázán pravoplatným usnesením (t. j. usnesením povolujícím odklad exekuce bez složení jistoty), a je ponecháno stranám, aby si proti takovému usnesení stěžovaly. Nehledíc k tomu, že napadené usnesení neuvádí v tomto směru nové znění § 44, odst. 2, ex. ř. správně, — ježto podle § 44, odst. 2, č. 3 ex. ř. v doslovu čl. V, č. 3 zákona ze dne 16. června 1936, č. 161 Sb. z. a n. může býti v případě upraveném v tomto ustanovení navrhovateli, na jehož žádost byl povolen odklad exekuce, uloženo složení jistoty, uvede-li vymáhající věřitel po povolení odkladu okolnosti, které činí pravděpodobným ohrožení jeho uspokojení a které dříve uvésti nemohl, — bylo by lze s názorem rekursního soudu, že v ostatních případech nového doslovu § 44, odst. 2, ex. ř. nemůže vymáhající věřitel uvésti po povolení odkladu exekuce okolnosti, jež jsou podmínkou uložení jistoty, souhlasiti, jde-li o případ č. 1 druhého odstavce § 44 ex. ř. V takovémto případě má soud při rozhodování o návrhu na povolení odkladu exekuce zpravidla plný podklad pro posouzení, zda jest povolení odkladu učiniti závislým na složení přiměřené jistoty navrho- vatelem, neboť může ze spisů nebo z listinného osvědčení seznati, zda skutečnosti, na kterých se zakládají námitky proti nároku nebo proti povolení exekuce (§§ 35 a 36 ex. ř.) jsou či nejsou prokázány listinami nebudícími pochybností. Povolí-li v takovém případě soud odklad exekuce bez uložení jistoty, může se vymáhající věřitel, má-li za to, že soud porušil velící předpis § 44, odst. 2, č. 1 nového znění ex. ř., domáhati rekursem změny dotčeného usnesení tak, aby bylo povolení odkladu exekuce učiněno závislým na složení jistoty navrhovatelem. Jinak však je tomu v případě § 44, odst. 2, č. 2, novelisovaného znění ex. ř., podle něhož jest povolení odkladu exekuce učiniti závislým na složení přiměřené jistoty navrhovatelem, jestliže osoba blízka dlužníkovi (§ 35 konk. ř.), nebo jiná osoba žijící s ním ve společné domácnosti podá vylučovací žalobu (§ 37 ex. ř.) později než 14 dní po výkonu zabavení movitých věcí hmotných a neosvědčí, že mohla o výkonu zvěděti teprve krátce před uplynutím této lhůty nebo po ní a že žalobu podala bez zbytečného průtahu. V tomto případě soud, rozhodující o návrhu žalobce na povolení odkladu exekuce, velmi často nebude moci seznati již z podané vylučovací žaloby po případě z exekučních spisů, zda je tu základní podmínka pro uložení jistoty, totiž zda je navrhovatel osobou blízkou dlužníku nebo že s ním žije ve společné domácnosti. Povolil-li v takovém případě soud, který rozhoduje o návrhu na povolení odkladu exekuce bez ústního jednání a zpravidla i bez jakéhokoli dalšího šetření, odklad bez uložení jistoty, ježto mu v té době nebylo známo, že vylučovací žaloba byla podána osobou, na niž se vztahuje dotčené zákonné ustanovení, nemohl by vymáhající věřitel tuto skutečnost s úspěchem uplatňovati v rekursu proti usnesení prvého soudu, ježto i pro opravné prostředky v řízení exekučním platí zákaz novot. Rekurs vymáhajícího věřitele byl by tu vhodným prostředkem k hájení jeho práv jen tehda, kdyby soud porušil velící předpis § 44, odst. 2, čís. 2, ex. ř., t j., kdyby povolil žalobci odklad exekuce bez uložení jistoty přes to, že měl ve spisech plný podklad pro poznání, že tu jsou všechny předpoklady řečeného ustanovení pro obligatorní uložení jistoty. Aby však v ostatních případech, kde pro toto poznání není ve spisech podkladu, nebyl zmařen účel řečeného ustanovení, jímž má býti vymáhající věřitel zvláště chráněn před bezdůvodnými vylučovacími žalobami, podanými osobami v něm uvedenými bezprostředně před nařízeným -prodejem zabavených věcí, musí býti vymáhajícímu věřiteli dovoleno, aby obdobně jako v případě č. 3 druhého odstavce § 44 ex. ř. navrhl dodatečně, aby povolený již odklad exekuce byl učiněn závislým na složení přiměřené jistoty, uvede-li při tom okolnosti, které soudu v době povolení odkladu exekuce nebyly a nemohly býti známy a pro které by byl povolil odklad jen s uložením jistoty, kdyby mu v té době byly bývaly známy, — že totiž navrhovatel je osobou blízkou dlužníkovi nebo že s ním žije ve společné domácnosti, — a soud je v takovém případě povinen uložiti navrhovateli složení jistoty dodatečně a učiniti na jejím složení závislým povolení odkladu exekuce, shledá-li, že by tak byl býval podle uvedeného velícího zákonného předpisu musel učiniti již pro povolení odkladu exekuce, kdyby byl býval věděl, že tu jsou předpoklady uvedeného před- pisu. V souzeném případě zvěděl prvý soud teprve z návrhu učiněného žalovaným vymáhajícím věřitelem při ústním jednání dne 19. listopadu 1936, že žalobce, jehož návrhu na povolení odkladu exekuce bylo vyhověno bez uložení jistoty, je vlastním synem dlužnice Marie I-ové, a ježto byla žaloba podána později než 14 dní po výkonu zabavení movitých věci a žalobce neosvědčil, že mohl o výkonu zvěděti teprve krátce před uplynutím této lhůty nebo po ní a že žalobu podal bez zbytečného průtahu, — učinil dodatečně další odklad exekuce právem, závislým na složení přiměřené jistoty navrhovatele.

Citace:

Čís. 15952.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 377-380.