Rok rakouského zákonodárství.

Válečná doba zaplavila spoustou norem a vyhlášek, t. zv. císař. nařízeními rakouskou říši, z nichž valná část dosáhla trvalé platnosti na př. nař. o ochraně nájemců, nař. o předražování a novely k občanskému zákoníku. Jak ve všech zemích, tak i v Rakousku vládlo po převratu národní shromáždění takřka samozvané a pomáhalo připravovati volenou konstituantu. Ani této době nelze vytýkati neplodnost v činnosti zákonodárné. Co se týče zákonů nynějšího parlamentu, může se říci, že nebývají dosti vykvašené a skoro všeobecně se připouští, že teprve praxe může zjednati nápravu všech nedostatků a vyložili vůli zákonodárce. Slabou stránkou některých zákonů jest, že vznikly cestou kompromisu a u mnohých dokonce pozorný čtenář rozeznává stanovisko určité strany.
Zákonem ze dne 25. 1. 1919 o zřízení soudů pro mladistvé byla spojena pravomoc opatrovnická pro mladistvé s pravomocí trestní; má to býti prozatímní úprava až do vydání zákonných ustanovení o péči pro mládež a o právu trestním pro mladistvé. Bohužel, hospodářské poměry dosud značně znesnadnily práci soudů pro mladistvé a jejich spolupracovníků. Zákonem ze dne 6. 2. 1919 bylo splněno dávné přání advokátů, bylo totiž ustanoveno jejich spolupůsobení jako advokátů-soudců při disciplinárním jednání u nejvyššího soudu. Na místo říšského soudu nastoupl soud ústavní, aby byla zachována kontinuita v rozhodování o tom, zda porušena byla práva ústavou zaručená. Dle vzoru německého práva byla ustanovena zletilost dokonáním 21. roku. Neobyčejně plodné bylo zákonodárství sociální. V oboru tomto byla již v prosinci 1918 zavedena osmihodinová pracovní doba, později letní dovolené pro všechny živnostenské pomocníky, ženská a dětská páce byla obmezena a začátek nedělního klidu ustanoven na sobotu v poledne. Sem patří též zákon o přípravě socialisace ze dne 14. března 1919, dle něhož způsobilé závody mohou býti sloučeny ve společenstva veřejnoprávní pod dozorem státu neb jiných veřejnoprávních sboru. Nařízení ze dne 28. března 1919 obmezuje právo zaměstnavatelů vypovídati služební poměry, jež byly sjednány před rokem 1919 a podléhají zákonu o obchodních pomocnících.
Pokud se týče daní a poplatků, byla vydána řada zákonů a nařízení, tak o přípravě dávky z majetku, o dávce z chleba a o zvýšení nepřímých daní. Významný pro soudnictví je zákon ze dne 4. dubna 1919 o smírčích úřadech, dle něhož všechny spory, vznikající ze smluv na dodání zboží uzavřených mezi 1. lednem 1915 a 1. listopadem 1918 mohou býti podrobeny smírčímu úřadu, kterýžto rozhoduje podle důvodů vhodnosti a účelnosti. Zákonem ze dne 1. května 1919 byla posunuta předmětná příslušnost soudů první stolice tím, že se staly okresní soudy příslušnými do hodnoty předmětu sporu 2000 K, čímž byla pravomoc soudů sborových značně obmezena. Hodnota tato platí i pro řízení upomínací. Samosoudce u sborových soudů rozhoduje do hodnoty 20 000 K, jakož i ve sporech manželských.
Zemské vlády se zmocnily na základě nařízení ze dne 9. dubna 1919 o zabrání bytů obcemi vydávati vyhlášky, dle kterýchž ještě před zabráním se odnímá majetníkům domů volné nakládání s byty, o něž běží. Takových vyhlášek bylo často užíváno. V oboru zemědělském pronikavá agrární reforma dosud provedena nebyla. Ochrana drobných pachtýřů byla uzákoněna a zákonem ze dne 31. května 1919 ustanoveno opětné osídlení selských statků, ze kterých sedláci byli vypuzeni a které byly zalesněním neb jako honební obvody odnímány zemědělství; zcizení pak zemědělských a lesních pozemků závisí dle zákona ze dne 30. prosince 1919 na souhlasu komise pro obchod pozemkový.
Netřeba poukázati na to, že uspořádání státního hospodářství, upravení právních poměrů mezinárodních, vzniklých mírovou smlouvou, a především opatření stran branné moci a státního úřednictva zaujímají a snad nadále budou zaujímati velké místo v poradách a v zákonodárné činnosti parlamentu. Stát o šesti milionech, jsa omezen na pět zemí, bezbranný a bezmocný, může býti udržován jen příspěvky a půjčkami, obyvatelé jeho jsou tělesně vysíleni, mají porušenou nervovou soustavu a jsou odkázáni na cizí pomoc. Třeba velmi mnoho sebezapření, vytvořiti za takových okolností nové zákony a vymoci jim závaznost.
Dr. Jindřich Herbatschek

Citace:

Postup při rozhodování o podmínkách amnestie. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1920, svazek/ročník 59, číslo/sešit 3, s. 114-115.