NPD documents search: Váž. civ., 14 (1932), sv. 1

Čís. 15175.

Není příhodou v dopravě, utrpěl-li úraz cestující, jenž ve stanici vystoupil z vlaku na nesprávné straně (odvrácené od nástupiště).
(Rozh. ze dne 6. května 1936, Rv II 675/35.) Žalobkyně, jež vystupovala z vlaku na nesprávné straně (odvrácené od nástupiště), utrpěla úraz a domáhá se na žalovaném státu proto náhrady škody jí z toho vzniklé. Nižší soudy uznaly částečně podle žaloby.
Nejvyšší soud zamítl žalobu vůbec.
Důvody:
Podle § 1 zákona čís. 27/1869 ř. z. jest rozuměti příhodou v dopravě jen úchylku od pravidelného provozu dráhy udavší se mimo osobu poškozeného, která jest sama o sobě způsobilá přivoditi poranění nebo usmrcení člověka, jak vyloženo bylo v četných rozhodnutích nejvyššího soudu, zejména v rozh. čís. 69, 155, 7519 a 8543 Sb. n. s. Šlo by tedy o příhodu v dopravě, kdyby nebylo lze dveře vagonu na výstupní stanici obvyklým způsobem otevříti, an cestující pokoušející se o jejich otevření může z vagonu vypadnouti, když po větším úsilí dveře znenadání povolí a se otevřou. Než v souzeném případě nebyla tato závada dveří v příčinné souvislosti s úrazem žalobkyně. Neboť ona se nezranila tím, že dveře najednou povolily a při tom ji zranily, nýbrž k úrazu došlo jen proto, že žalobkyně, nemohouc otevříti dveře určené k vystoupení, otevřela si protilehlé dveře, směřující k opačné straně nádražní budovy, vystupovala po schůdcích na této nesprávné straně, a že, když vstoupila na poslední schůdek, dal se vlak do pohybu, při čemž ona upadla a zranila se. Vadnost dveří vagonu nezavdala ani důvodnou pohnutku k použití protilehlých dveří. Učinila-li tak žalobkyně, nedbala nejen průměrné opatrnosti (§ 1297 obč. zák.), nýbrž jednala i proti zákazu vystupovati na protilehlé straně nástupiště. Vyšel proto podnět k zakázanému vystoupení na nesprávné straně pouze z její vlastní snahy, vystoupiti na stanici za všech okolností, tedy výhradně z její subjektivní pohnutky, nikoliv z neodvratného donucení příhodou v dopravě, takže její nesprávné vystoupení na schůdky vagonu nelze pokládati ani za mezitímní příčinu úrazu spolu s příhodou v dopravě. Není proto pro žalobní nárok vyvozovaný ze zákona o ručení železnic nezbytného předpokladu podle § 1 tohoto zákona.

Citace:

Čís. 15175. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 524-525.