NPD documents search: Váž. civ., 14 (1932), sv. 1

Čís. 2039.

I plod, ohledně něhož jest přirozený potrat v běhu, může býti způsobilým předmětem alespoň pro pokus odehnání plodu. Lhostejno, že plod byl mrtvým v době zákroku, jen, když byl živým v době, kdy zákrok byl umluven. Jde tu při nejmenším o zločin podle §§ů 9, 144 (5, 9, 144) tr. zák.
(Rozh. ze dne 2. července 1925, Zm II 211/25.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Jihlavě ze dne 9. února 1925, jímž byli obžalovaní podle §u 259 čís. 3 tr. ř. sproštěni z obžaloby: Marie Z-á pro zločin vyhnání plodu vlastního podle §u 144 tr. zák. a Arnošt Z-ý a Františka S-ská pro zločin spoluviny na vyhnaní plodu vlastního podle §§ů 5, 144 tr. zák., a jímž byla obžalovaná Františka S-ská uznána vinnou toliko přestupkem podle §u 431 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc nalézacímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl, mimo jiné z těchto
důvodů:
Rozsudek naléz. soudu, jímž byla Františka S-ská uznána vinnou přestupkem podle §u 431 tr. zák., sproštěna však z obžaloby pro zločin podle §u 144 tr. zák., pokud se týče podle §§ů 5 a 144 tr. zák. osvobozena byla jak Františka S-ská, tak i spoluobžalovaní Marie Z-á a Arnošt Z-ý, napadá zmateční stížnost státního zastupitelství důvody zmatečnosti čís. 5, 9 a) a 10 §u 281 tr. ř. Nelze jí upříti oprávnění. Pokud především jde o zločin podle §u 144 tr. zák., pokud se týče §§ů 5, 144 tr. zák., má soud podle rozhodovacích důvodů napadeného rozsudku za to, že plod Marie Z-é byl v době, kdy Marie S-ská do její dělohy zavedla kathetr, již mrtev. Důsledkem toho neshledal soud ani skutkové podstaty §u 144 tr. zák. ani skutkové podstaty §§ů 5, 144 tr. zák., ba ani §§ů 9, 144 tr. zák. K tomuto závěru dospěl však soud tím, že jeho výrok o rozhodujících skutečnostech jest neúplným (§ 281 čís. 5 tr. ř.). Zejména nevzal soud v úvahu důležitou okolnost, že teprve tři dny po trestné manipulaci vyšel plod z obžalované Marie Z-é, dále, že soudní lékaři ve svém posudku nikde výslovně neprohlásili, že by, třebas by potrat snad již byl v běhu, plod musil býti mrtvým. Soudní lékaři mluví toliko o tom, že manipulace Františky S-ské, bylo-li krvácení z rodidel příznakem nastávajícího potratu, byla by jen uspíšila potrat. Nalézací soud neuvážil, že, kdyby plod v době manipulace v rodidlech byl býval již odumřelým a potrat manipulací Františky S-ské byl jen uspíšen, plod nebyl by snad nevyšel až teprve třetího dne po provedené manipulaci, nýbrž po případě dříve. Při tom nutno také uvážiti, že okolnost, že potrat nastal snad již z přirozených důvodů, ještě neznamená, že plod musil býti již mrtvým. Neboť i tehdy, když potrat jest již v běhu, jest možno, aby plod byl života schopen, a může takovýto plod býti způsobilým předmětem alespoň pro pokus odehnání plodu (viz rozhodnutí bývalého nejvyššího vídeňského soudu ze dne 13. června 1910, čís. Kr 1 124/10, uveř. v Oesterr. Rechtssprechung čís. 101). Aby soud mohl dospěti k přesvědčení, že plod v době zákroku byl již mrtvým, bylo potřebí zjištění takových okolností, které by tomu nasvědčovaly. Takové okolnosti však soudem nebyly zjištěny a nevysvítají ani z posudku soudních lékařů. Pouhá okolnost, že nastalo krvácení a potrat mohl býti v běhu, k tomu nestačí.
Avšak, i kdyby se mělo za to, že v době, kdy Františka S-ská trestnou manipulaci na Marii Z-é provedla, totiž kovový kathetr do rodidel zavedla, plod Marie Z-é skutečně již byl mrtvým, bylo povinností soudu zkoumati, zda přes to činnost obžalovaných, zejména činnost, která předcházela, nazakládá skutkovou podstatu nějakého trestného činu, to tím spíše, že veřejný žalobce učinil případný návrh na odsouzení obžalovaných pro §§y 9, 144 tr. zák. Soud se sice v rozsudku stručně zmiňuje o zločinu podle §§ů 9, 144 tr. zák., uváděje, že o tomto zločinu nemůže býti řeči, uváží-li se, že skutková povaha §u 9 tr. zák. jest vyloučena, byla-li, jak se to stalo v tomto případě, konkrétní činnost, k níž bylo naváděno, naprosto nezpůsobilou k dosažení trestného výsledku. Avšak tento náhled jest mylným a proto trpí napadený rozsudek v tomto směru, především zmatečností podle §u 281 čís. 9 a) tr. ř. Napadený rozsudek bere totiž sám za zjištěno, že Marie Z-á v listopadu 1923, když byla v třetím nebo čtvrtém měsíci těhotenství, se svým manželem ujednala, že si od těhotenství pomůže. Obžalovaný Arnošt Z-ý poslal na to své těhotné manželce obžalovanou Františku S-skou, která dle ujednání přijela do R. a pomocí kovového kathetru v rodidlech Marie Z-é nějakou manipulaci provedla. Již podle tohoto stručně shrnutého skutkového děje jest zjevno, že manipulací v lese u R. předcházelo vzájemné vyzývání, povzbuzování a svádění obžalovaných k provedení zločinu podle §u 144 tr. zák., pokud se týče §§ů 9, 144 tr. zák., a to v době, kdy nelze mluviti o tom, že plod těhotné Marie Z-é byl již odumřelý. Byl-li v době provedené manipulace (zavedení kathetru do rodidel Marie Z-é) plod již mrtvým a trestný čin, k němuž bylo vyzýváno, povzbuzováno a sváděno, nemohl býti již vykonán proto, že snad, což arciť, jak uvedeno, určitě tvrditi nelze, potrat již před manipulací a bez přičinění obžalovaných nastal z přirozených důvodů, nestává se toto vyzývání, povzbuzování a svádění beztrestným, nýbrž zakládá — byl-li plod živým před tím — u všech tří obžalovaných aspoň skutkovou podstatu zločinu podle §§ů 9, 144 tr. zák., pokud se týče u Marie Z-é §§ů 9, 5, 144 tr. zák. Jest to zločin zvláštní a rozhodnou trestnou činností jest tu právě ono vyzývání, povzbuzování a svádění, které také soud vzal za zjištěno. Otázka, zda toto působení vedlo к výsledku, či nikoliv, může býti směrodatnou jedině pro posouzení, zda jde o případ §u 5 tr. zák. nebo §u 9 a §u 144 tr. zák.

Citace:

č. 2039. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7, s. 397-399.