Č. 9155.


Občanství státní (Slovensko):* Lhůta dvou roků k vynesení konečného rozhodnutí min. vnitra o žádosti za údělem čsl. státního občantsví dle ústav. zák. č. 152/26, stanovená v § 4 odst. 5 tohoto zák., počíná dnem původního podání žádosti (§ 4 odst. 1) i tehdy, byla-li žádost vrácena k doplnění neb opravě (§4 odst. 3) a znovu podána.
(Nález ze dne 28. března 1931 č. 4673.) Věc: Markus H. ve Zl. proti ministerstvu vnitra: o státní občanství.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Dne 28. července 1926 došla k žup. úřadu v Nitře žádost st-le, aby mu bylo uděleno čsl. státní občanství. Této žádosti bylo mimo jiné připojeno i osvědčení z 23. července 1926, v němž st-l prohlašoval, že od 1. ledna 1906 nenabyl mimo čsl. republiku ani domovské příslušnosti ani státního občanství a že žádá, aby jemu a jeho rodině bylo uděleno čsl. státní občanství na základě nového zákona. Tuto žádost zaslal župní úřad v Nitře dne 7. srpna 1926 okr. úřadu ve Zl. k dalšímu opatření. Tento úřad vyžádal si od četnické stanice ve Zl. zprávu o jednotlivých poměrech, načež vrátil spisy župní mu úřadu v Nitře, kam došly podle presentata dne 30. září 1926 (opraveno na 1. října 1926). Župní úřad v Nitře vrátil pak výnosem ze 16. listopadu 1926 st-li žádost k doplnění ve smyslu § 4 odst. 3 ústav. zák. č. 152/26, a to dokladem podle lit. g) cit. paragrafu jakož i dokladem o pobytu v obcích po roce 1907 do roku 1912. Doplněnou žádost předložil pak st-l znovu u župního úřadu v Nitře dne 29. prosince 1926. Župní úřad v Nitře vrátil pak znovu st-li žádost k doplnění, a to dokladem o původní st-lově domovské obci v Maďarsku jako průkazu o tom, že st-l byl občanem býv. Uherska, a dále opět prohlášením ve smyslu lit. g) odst. 2 § 4 úst. zák. č. 152/26. Podle presentata předložil pak st-l župnímu úřadu v Nitře znovu svoji doplněnou žádost dne 10. února 1927.
Po dalším řízení byly spisy zaslány ministerstvu vnitra, jež pak nař. rozhodnutím doručeným st-li dne 18. listopadů 1928 st-lově žádosti za udělení čsl. státního občanství podle úst. zák. č. 152/26 nevyhovělo.
O stížnosti uvážil nss:
Úst. zákon z 1. července 1926 č. 152 Sb. má v § 4 tato ustanovení: Odst. 1 zní: Žádosti o udělení čsl. státního občanství podle tohoto zákona podati třeba u politického úřadu II. stolice (županského úřadu), v jehož obvodě má žadatel bydliště. Odst. 2 označuje, co musí žádost obsahovati, uvádí pod lit. g) prohlášení žadatele, že žádá o udělení čsl. státního občanství podle tohoto zák. Podle 3. odst. politický úřad II. stolice (županský úřad) ihned předloží 152/1926 sb., § 4.3 odpovídající předpisům předešlého odstavce, min. vnitra, neodpovídá-li žádost předpisům předešlého odstavce, vrátí politický úřad II. stolice žádost straně cílem doplnění nebo opravy. Odst. 5 zní: Nebyla-li žádost odvolána a nevynese-li min. vnitra konečné rozhodnutí během dvou rokův ode dne podání žádosti u politického úřadu II. stolice (županského úřadu), považuje se čsl. státní občanství za žadateli udělené podle tohoto zákona.
Pochybnosti, od kterého dne sluší počítati lhůtu dvou roků dle odst. 5, nemohou vzejíti, jestliže žádost, odpovídajíc předpisům 2. odstavce, byla podle 3. odst. ihned předložena politickým úřadem II. stolice (županským úřadem) min. vnitra, poněvadž tu pak není jiného jejího podání u politického úřadu II. stolice než onoho dle 1. odst. a bude tedy nepochybně onu dvouroční lhůtu dle 5. odst. posuzovati ode dne tohoto jediného podání žádosti. Neodpovídá-li naproti tomu žádost předpisům 2. odst. a byla-li proto podle 3. odst. vrácena politickým úřadem II. stolice (županským úřadem) straně k doplnění neb k opravě — jak tomu bylo v případě jsoucím dnes na sporu — bylo by lze mluviti o původním podání dle 1. odst. a o opětném podání vrácené žádosti po jejím doplnění nebo opravě a vzešla by pak otázka, ode kterého dne podání sluší počítati lhůtu dle 5. odst.
Nss dospěl k názoru, že i v takovém případě sluší lhůtu dvou roků stanovenou v 5. odst. počítati ode dne původního podání žádosti u politického úřadu II. stolice (županského úřadu) dle 1. odst. a to prostě proto, že 5. odst., ač se nepochybně vztahuje jak na případy, v nichž nedošlo (prvá věta 3. odst.), tak na případy, v nichž došlo (druhá věta 3. odst.) k opětnému podání žádosti, nestanoví pro tyto případy počátek oné dvouleté lhůty teprve ode dne opětného podání žádosti po doplnění nebo opravě, nýbrž, stanově pro obojí tyto případy společně »behom dvoch rokov od dňa podanřa žiadosti u politického úřadu II. stolice (županského úřadu)«, má nepochybně na mysli jediné podání společné obojím případům, t. j. původní podání dle 1. odstavce.
V přítomném případě není sporu, že byla žádost st-lova, kterou také žal. úřad pojímal a vyřídil jako žádost dle úst. zák. č. 152/26, podána u župního úřadu v Nitře, v jehož obvodu měl st-l bydliště, již v červenci 1926, tedy ještě před účinností tohoto úst. zák. Stížnost uvádí sice ve svých důvodech, že došla žádost župního úřadu v Nitře 8. července 1926, ale to jest zřejmě přepsání vzhledem k tomu, že se v úvodu stížnosti praví, že byla žádost odeslána župnímu úřadu 27. července 1926 a došla pravděpodobně dne 28. července 1926, jakož i vzhledem k tomu, že došla žádost dle správních spisů skutečně tohoto dne. Stížnost ostatek netvrdí, že sluší lhůtu stanovenou v § 4 odst. 5 čítati ode dne 8. července 1926, nýbrž, že se má považovati tak, jako by byla bývala podána dne 22. srpna 1926, t. j. zřejmě v den, kdy nabyl účinnosti uvedený úst. zákon. V tom jí sluší dáti za pravdu, poněvadž skutečnost, že byla žádost podána ještě před účinností zákona, nemůže způsobiti, aby byla považována ode dne účinnosti zákona za nepodanou, neodmítl-li ji úřad před tímto dnem.
Je-li tomu tak, totiž sluší-li pokládati žádost za podanou dne 22. srpna 1926, pak ovšem prošla dvouroční lhůta stanovená v § 4 odst. 5 uvedeného úst. zák. k vynesení konečného rozhodnutí min. vnitra v tomto případě již dnem 22. srpna 1928 a to vzhledem k názoru, jenž byl shora uveden, beze zřetele ke skutečnosti, na kterou poukazuje odvodní spis žal. úřadu, že byla žádost vrácena k doplnění a že byla doplněná vrácena až dne 1. října 1926. Rozhodl-li přes to žal. úřad o žádosti st-lově teprve dne 15. září 1928, tedy po uplynutí dne 22. srpna 1928, jímž v tomto případě již uplynula dvouroční lhůta stanovená §em 4 odst. 5 zák., a to zamítavě, jest rozhodnutí jeho v rozporu se zákonem
Citace:
č. 9155. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 625-627.