Čís. 17305.

Nezletilec je procesně legitimovaný pro spor, týkající se jeho nároků z pracovní smlouvy, kterou uzavřel se zaměstnavatelem jménem nezletilce jeho otec a podle níž nastoupil nezletilec za měsíční plat a stravu službu a vystoupil na dobu tohoto zaměstnáni ze stravování rodičů. Nesejde na tom, že se později do stravování rodičů vrátil.
(Rozh. ze dne 19. května 1939, R I 247/39.)
Odvolací soud zrušil k odvolání nezl. žalobce rozsudek prvého soudu i s řízením jemu předcházejícím jako zmatečný a odmítl žalobu, kterou podal nezl. žalobce na svého býv. zaměstnavatele k vymožení nároků, vyplývajících pro něho z pracovní smlouvy. Důvody: Žalobce podal žalobu sám, bez schválení a zastoupení svého otcovského opatrovníka a bez schválení opatrovnického soudu. Je sice pravdou, že se jedná o žalobu z jeho vlastního pracovního poměru, avšak smlouvu sjednal za žalobce sám jeho otec. Žalobce bydlí u svého otce, takže lze ho považovati za nezletilce, který se nachází dosud ve výchově (zaopatření) svých rodičů. Nebyl tedy oprávněn samostatně žalovati z této pracovní smlouvy ani ve smyslu § 2 c. ř. s. Podle § 6 c. ř. s. k nedostatku procesní způsobilosti má býti hleděno z moci úřední v každém období rozepře. Soud odvolací ve smyslu § 6, odst. 2 c. ř. s. ve snaze, aby tento zjištěný nedostatek byl odstraněn, udělil žalobci přiměřenou lhůtu k odstranění této závady, avšak závada v dané lhůtě odstraněna nebyla, otcovský opatrovník žalobcův neschválil v dané lhůtě vedení rozepře, ani nebylo opatřeno schválení soudu opatrovnického, pročež vzhledem k nedostatku procesní způsobilosti žalobcovy rozsudek, v odpor vzatý, jakož i jednání mu předcházející, počínajíc doručením žaloby, jest zmatečné.
Nejvyšší soud uložil odvolacímu soudu nové jednání a rozhodnutí.
Důvody:
Podle nenapadeného zjištění odvolacího soudu uzavřel pracovní smlouvu, ze které je žalováno, sice otec žalobcův, ale žalobce tím, že podle dotyčné, obsahově nesporné smlouvy nastoupil službu u žalovaného za měsíční plat 600 K hotově a stravu a vystoupil na dobu tohoto zaměstnání u žalovaného ze stravování jako hlavní součástí zaopatření u svých rodičů — pozdější návrat žalobce do zaopatření těchto nemá pro posouzení věci právního významu, — jest podle § 2 c. ř. s. úplně procesně legitimován, jde-li o spor, týkající se pouze nároků žalobcových, vyplývajících z uvedené pracovní smlouvy, nebo s těmito může podle § 151 obč. zák. volně disponovati. Proto je žalobce oprávněn podle § 2 c. ř. s. samostatně žalovati z uvedené pracovní smlouvy.

Citace:

č. 17305. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 322-323.