Ústavní listina.

Dne 29. II. 1920 zrána rozcházelo se revoluční Národní shromáždění, přijavši hlavní pilíře našeho právního řádu v čele s ú. l-ou, jež byla publikována pod č. 121 Sb. a nabyla účinnosti 6. III. 1920, Bylo konstatováno, že ú. l. nemůže slaviti obvyklá jubilea decenální, protože byla usnesena posledního února přestupního roku. Mohla se dožiti dvacetiletého jubilea, 1940, kdyby nebyla náš stát postihla katastrofa. Ú. l. je v troskách, dosavadní státoprávní struktura republiky jako jednotného státu je rozmetána v trialismus, jenž může býti zlověstným znamením pro budoucnost.
Za této situace, kdy se neví, kam dospějeme resp. co zbude z dosavadní ústavy, nezdá se vhodným jíti do podrobného líčení nynější ú. l-y. Nutno to ponechati na pozdější dobu, až nynější chaotický stav ústavní přejde v pevnější a jasnější formy.
Konstatoval bych jen — jaksi nekrologicky — tolik, že ú. l. vědomě se vyhýbala experimentování a novotvoření, protože by mohl býti v sázce osud našeho státu bez tradic. Ú. l. vybírala z dosavadních vzorů opatrně to, co považovala za vhodné, hlavně z ústavních norem francouzských. Jejím původním výtvorem je zvláště instituce stálého výboru, který se zjevil v nynější době jako dar s nebes i těm, kdož jej všelijak posuzovali. Budiž zde konstatováno, že ú. l. byla tu a tam kritisována i z pohnutek nikterak věcných.
Protože národnostní menšiny nebyly v revolučním Národním shromáždění zastoupeny, snažila se ú. l. úzkostlivě o spravedlnost ke všem. Jistě to nebyla ona, která nás přivedla na druhou Bílou horu.
Jiří Hoetzel.

Citace:

KOUTNÍK, Jaroslav. Soud exekucí povolující má pouze zásadně rozhodnouti bez jakého koliv šetření o přípustnosti povolení exekuce zabavením .... Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1932, svazek/ročník 71, číslo/sešit 20, s. 650-651.