Čís. 1907.
Není třeba, by s návrhem dle § 352 ex. ř. byly současně předloženy dražební podmínky. Potřebné doplnění zařídí soud prvé po případě i druhé stolice. Návrh na dražbu společné nemovitosti za účelem rozdělení dlužno považovati za návrh exekuční, pro další řízení platí však předpisy o řízení nesporném.
(Rozh. ze dne 10. října 1922, R II 362/22.) V řízení o dražbu společné nemovitosti nařídil soud prvé stolice k návrhu dle § 352 ex. ř., k němuž nebyly předloženy dražební podmínky, odhad nemovitosti. Rekursní soud zrušil nařízení odhadu a uložil soudu prvé stolice, aby vyzval navrhovatele, by předložil v určité lhůtě návrh dražebních podmínek, jinak že by dražební řízení bylo zrušeno. Důvody: Rekursu sluší přisvědčiti, že nařízení odhadu před slyšením stran za účelem stanovení dražebních podmínek neodpovídá zákonu. Nejedná se o dražební řízení, jež má provedeno býti dle ustanovení exekučního řádu (§ 133 a násl. ex. ř.), nýbrž o dražbu společné nemovitosti dle § 352 ex. ř., při které jest použíti ustanovení §§ 272 až 280 patentu ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák. Dle § 275 tohoto patentu jest povoliti dobrovolný prodej i bez předchozího odhadu, vlastník musí však vyvolávací cenu určitě udati. Neučinila-li tak vymáhající strana v návrhu, není to důvodem k zamítnutí exekuční žádosti, nýbrž jest věcí exekučního soudu, by vymáhající stranu vyzval, aby v určité lhůtě předložila návrh dražebních podmínek, jinak by dražební řízení bylo zastaveno. Předloží-li vymáhající strana včas návrh dražebních podmínek, jest za účelem jich stanovení exekučním soudem (§ 277 pat. cit.) spoluvlastníky při stání slyšeti a jen v případě nedohody o vyvolávací ceně jest naříditi odhad nemovitosti.
Nejvyšší soud dovolacímu rekursu ve věci samé nevyhověl, pokud pak směřoval proti výroku o útratách, jej odmítl.
Důvody:
Třebas bylo pro rychlé vyřízení návrhu dle § 352 ex. ř. doporučitelno, by současně s návrhem byly předloženy i dražební podmínky a nestalo-li se tak, aby soud prvé stolice dal návrh v tomto směru doplniti, nelze přes to v rozhodnutí rekursního soudu shledati nesprávnost nebo dokonce porušení zákona. Vždyť zákon nikde nepredpisuje, že by současně s exekučním návrhem dle § 352 ex. ř. musily býti předloženy dražební podmínky, jež ostatně mohou býti i v rozsudku stanoveny, ano nevyžaduje toho ani § 275 a nn. cís. pat. ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák., dle něhož tuto dražbu jest provésti. Jest proto na soudu, by dle zásad tohoto řízení jednal a návrh neúplně vypravený dal doplniti, by mohlo býti další řízení řádně, dle zákona provedeno. Tu ovšem může i soud druhé stolice takové doplnění naříditi, aniž by tím jednal proti zákonu. Opomenula-li první stolice vyžádati si dražební podmínky a nařídila-li ihned odhad nemovitosti, byl tento postup nesprávný (§ 275 nesp. říz.) a bylo na rekursním soudě, by tuto nesprávnost odstranil a uvedl usnesení prvé stolice na pravou míru, jak se také v napadeném usnesení skutečně stalo. Tomu nikterak nevadí §§ 84 a 85 c. ř. s., pokud se týče § 89 j. ř., jichž by ovšem bylo lze použíti při předpokladu, že předložení dražebních podmínek jest k řádnému vypravení exekučního návrhu dle § 352 ex. ř. třeba, že by šlo tedy o odstranění formální vady, neboť ani tato ustanovení nezakazují, by soud druhé stolice nenařídil odstranění formálních vad; nemohla by však druhá stolice zamítnouti exekuční návrh dle § 352 ex. ř. z důvodu, že nebyly současně předloženy dražební podmínky. Jest tedy dovolací rekurs v tomto bodě neopodstatněn. Co do výroku o nákladech jest však dovolací rekurs nepřípustným. Nemůže býti pochybnosti o tom, že dle § 352 ex. ř. lze návrh na dražbu společné nemovitosti za účelem rozdělení považovati za návrh exekuční, při němž lze i náklady účtovati. Další řízení po povolené dražbě se však již řídí dle §§ 272 až 280 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. z. a zásady tohoto řízení platí ovšem i pro provedení povolení dražby a zejména též co do vzešlých nákladů. Leč pro otázku přípustnosti dovolacího rekursu ohledně výroku o útratách jest úplně lhostejno, posuzuje-li se návrh ve smyslu § 352 ex. ř. dle zásad exekučního řízení či podle ustanovení patentu o nesporném řízení, neboť v tom i onom případě jest dovolací rekurs do výroku rekursního soudu o nákladech ať dle § 528 c. ř. s. a § 78 ex. ř., ať dle 14 odstavec druhý cís. pat. nepřípustným a bylo ho proto za všech okolností odmítnouti.