Čís. 750.


Zákon o zajištění půdy drobným pachtýřům ze dne 27. května 1919, čís. 318 sb. z. a n. Tchán a zeť náležejí k rodině.
(Rozh. ze dne 9. listopadu 1920, R II 354/20.)
K opodstatnění požadovacího nároku dovolával se pachtýř též doby, po kterou měl požadovaný pozemek v pachtu jeho zeť. Oba nižší soudy neuznaly nároku, nepokládajíce zetě za člena rodiny.
Nejvyšší soud požadovací nárok uznal. Důvody:
Jde jen o to, zdali zeť patří k požadovatelově rodině po rozumu § 1 odstavec třetí, požad. zák., a na otázku tu dlužno potakati. Neboť pojem rodiny ve smyslu citovaného předpisu zahrnuje v sobě okruh osob, které pravidelně přátelský svazek, založený ať zrozením (pokrevenstvím) ať sňatkem (švakrovstvím), udržují a přátelské styky vespolek pěstují, to však platí rozhodně o zeti a tchánu. § 40 a násl. obč. zák., jichž se zákon nedovolává, ačkoli zákonodárci dobře známy byly, k určení pojmu rodiny ve smyslu požadovacího zákona užíti nelze.
Citace:
č. 750. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 651-652.